Poradna

Nadřazené kategorie: Životní prostředí,

Předcházení ekologické újmě – jak se bránit nepříznivé změně životního prostředí

Vytvořeno dne 20. 7. 2011 — Aktualizováno dne 4. 12. 2020.

Obsah

Všimli jste si, že ve vašem okolí došlo ke znehodnocení půdy, podzemních nebo povrchových vod nebo třeba k ubývání chráněných druhů rostlin či živočichů? Za určitých okolností může tato negativní změna životního prostředí být ekologickou újmou.

V tomto manuálu se dozvíte, co je to ekologická újma a co proti jejímu vzniku či pro její nápravu můžete udělat.

Ekologická újma

Ekologická újma je nepříznivá měřitelná změna konkrétního přírodního zdroje nebo zhoršení jeho funkcí, která je způsobena provozní činností. Tato definice uvedená v zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, v platném znění („zákon o ekologické újmě“) zní celkem složitě. Pojďme si jí rozklíčovat.

Nepříznivou měřitelnou změnou je prostě újma na životním prostředí – únik chemikálií z továrny do vody, únik chemikálií z nebezpečné skládky odpadů do půdy či znečištění přírodních stanovišť volně žijících chráněných živočichů nepovoleným postřikem proti škůdcům.

Zákon stanoví několik předpokladů, které musí být splněny, aby se podle něj dalo postupovat.

V první řadě musí újma vzniknout na složce životního prostředí nebo přírodním zdroji, které zákon vyjmenovává. Pokud by došlo k újmě na jiné složce nebo přírodním zdroji, zákon o ekologické újmě se neaplikuje.[1] Postupuje se podle něj tedy pouze v případech újmy na:

  • Biodiverzitě – na chráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin, kdy tato změna má nepříznivé účinky na udržování ochrany takových druhů nebo jejich stanovišť. Jedná se například o hynutí chráněných druhů živočichů v důsledku otravy nepovoleným postřikem proti škůdcům nebo záměrného odstřelu. Spadalo by sem také ničení českým nebo evropským právem speciálně chráněných přirozených stanovišť (př. ptačí oblasti). Pokud újma vzniká v důsledku provozní činnosti, která má příslušné povolení a to plní, úpravu zákona o ekologické újmě nelze použít.
  • Vodních zdrojích – na povrchových nebo podzemních vodách, kdy dojde k závažné negativní změně množství, chemického složení nebo ekologického potenciálu. Jde například o znehodnocení kvality vody způsobené únikem nežádoucích látek, např. chemikáliemi z továrny.
  • Půdě – znečištění půdy látkami, přípravky nebo organismy, které mohou mít závažný negativní vliv na lidské zdraví. Může jít například o kontaminaci půdy nepovolenými chemickými postřiky.[2]

Další podmínkou využití zákona o ekologické újmě je, že újma musí být způsobena provozní činností. Seznam těchto provozních činností je uveden v příloze č. 1 k zákonu o ekologické újmě. Jedná se například o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, provozování stacionárních zdrojů znečištění ovzduší (př. elektráren) či vypouštění odpadních vod. [3]

Z podmínky způsobení újmy provozní činností zákon stanoví výjimky. Splnění této podmínky se nevyžaduje u újmy na biodiverzitě. Dále se nevyžaduje (tj. vzniklá újma spadá pod zákon o ekologické újmě), pokud je činnost, která újmu způsobí, prováděna neoprávněně.[4]

Odpovědnost za ekologickou újmu nevyžaduje zavinění provozovatele. To znamená, že provozovatel je za ekologickou újmu odpovědný vždy, když jsou splněny výše uvedené podmínky a mezi činností provozovatele a ekologickou újmou existuje příčinná souvislost, tj. když provoz provozovatele vznik ekologické újmy způsobil.

Provozovatel je povinen ekologické újmě předcházet

Provozovatelem je ten, kdo provozuje některou z činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu o ekologické újmě. Jeho činnost se musí řídit několika základními principy. Jedná se o princip prevence, tj. předcházení ekologické újmě, napravení ekologické újmy, pokud se jí předejít nepodaří, a princip „znečišťovatel platí“.

Podstatou principu prevence je, že provozovatel má povinnost předcházet vzniku ekologické újmy a za tím účelem přijímat preventivní opatření.[5] Zákon o ekologické újmě se vztahuje na preventivní opatření přijímaná v době, kdy provozovatel zjistí bezprostřední hrozbu vzniku škody na životním prostředí.[6] V takovém případě by měl omezit, popř. zastavit svou činnost. O bezprostřední hrozbě vzniku ekologické újmy a přijatých opatřeních musí provozovatel neodkladně informovat příslušný orgán (viz níže). Informovat jej musí i v případě, že jím přijatá preventivní opatření vzniku ekologické újmy nezabránila.[7]

Pokud ekologická újma přesto vznikne, musí provozovatel neprodleně přijmout nápravná opatření. Nápravná opatření cílí na omezení, odstranění nebo jiné zvládnutí znečišťujících látek nebo jiných škodlivých faktorů. O přijatých nápravných opatřeních musí provozovatel, stejně jako u opatření preventivních, neprodleně informovat příslušný orgán. Zároveň musí bez zbytečného odkladu vypracovat návrh nápravných opatření. Pokud by přijatá nápravná opatření zůstala bez efektu, musí o tom provozovatel rovněž příslušný orgán uvědomit. [8]

V oblasti ekologické újmy se dále uplatňuje princip „znečišťovatel platí“.[9] V souladu s tímto principem nese veškeré náklady na preventivní a nápravná opatření ten, kdo ekologickou újmu nebo její hrozbu způsobil.[10] Pokud ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu způsobilo více provozovatelů, nesou náklady společně a nerozdílně.[11]

Jak se mohu bránit ekologické újmě?

Pokud provozovatel nesplnil svou prevenční povinnost nebo neprovedl nápravná opatření, může příslušný orgán zahájit řízení o uložení preventivních opatření či nápravných opatření.

Toto řízení je klasickým správním řízením. Obecné informace o správním řízení se dočtete v našem manuálu Jak probíhá správní řízení.

Způsob zahájení tohoto řízení je dvojí. První možností je zahájení řízení na základě žádosti. Řízení může příslušný orgán (viz níže) zahájit také sám z moci úřední, když se dozví, že mohlo dojít k ekologické újmě nebo vznik této újmy bezprostředně hrozí.[12]

Doposud nebylo žádné řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření v České republice zahájeno,[13] přestože ekologické újmy na našem území vznikají. Vy to můžete změnit.

Co je to žádost a můžete ji podat?

Žádost o zahájení řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření může podat:

  • Osoba, která je újmou dotčena, nebo u které je dotčení pravděpodobné – může jít například o zemědělce, v blízkosti jehož pozemků, na kterých hospodaří, byla půda kontaminována nebezpečnou látkou
  • Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti podle zakladatelského právního jednání (př. stanov) je ochrana životního prostředí – typicky spolek[14]

Žádost musí obsahovat:

  • Označení toho, kdo ji činí – pokud jste fyzická osoba, uvedete vaše jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu; pokud žádost podává právnická osoba (tedy spolek), je nutné uvést název, identifikační číslo osoby a adresu sídla
  • Uvedení věci, které se žádost týká, a co navrhujete – popište místo, kde ekologická újma vznikla nebo její vznik hrozí; označte provozovatele, pokud jej znáte; popište, o jakou újmu jde a v čem by preventivní či nápravná opatření měla spočívat
  • Označení adresáta – správního orgánu, kterému je žádost určena (viz níže)
  • Podpis žadatele[15]

K žádosti musíte připojit informace, které dokládají, že došlo k ekologické újmě nebo že bezprostředně hrozí.[16] Ideální je doplnit žádost třeba fotodokumentací.

Žádost zašlete České inspekci životního prostředí (v případě národních parků správě národního parku, v případě chráněných krajinných oblastí Agentuře ochrany přírody a krajiny). Tyto orgány jsou pro vydávání rozhodnutí o uložení preventivních nebo nápravných opatření příslušnými orgány.[17] Příslušnými orgány mohou být ale i jiné orgány, pokud některé ze složkových zákonů obsahují speciální úprava ukládání preventivních či nápravných opatření. Může se jednat např. o státní orgány ochrany lesů.

Pokud svou žádost zašlete nesprávnému orgánu, má adresovaný orgán povinnost postoupit ji příslušnému orgánu a uvědomit vás o tom.[18] Nemusíte se tak bát, že by žádost zapadla.

Pokud je vaše žádost zamítnuta, můžete podat jako účastník řízení odvolání k Ministerstvu životního prostředí. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.[19] Ministerstvo životního prostředí napadené rozhodnutí přezkoumá a následně jej může potvrdit, změnit nebo zrušit a vrátit k novému projednání správnímu orgánu, který jej vydal.[20]

K podání odvolání můžete využít náš vzor.

Pokud žádost podáváte jako spolek, máte možnost požádat, abyste byli po dobu 1 roku ode dne podání žádosti informováni o každém zahájeném řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření. Žádost musíte místně specifikovat. Musíte v ní tedy určit, o jakém území chcete informace dostávat.[21]

Můžu být účastníkem řízení?

Účastník řízení disponuje řadou práv. Mezi tato práva patří možnost vyjadřovat se k podkladům ve spise, do spisu nahlížet či podávat opravné prostředky (např. odvolání). Pokud je odvolání neúspěšné, můžete se bránit i podáním žaloby u správního soudu.

O právech účastníka řízení se více dozvíte v našem manuálu 10 významných práv účastníka správního řízení.

Účastníkem řízení je vždy žadatel. I v případě, kdy řízení nebude zahájeno na základě vaší žádosti, se však váš spolek může účastníkem stát.  Podmínkou je, že svou účast písemně oznámí příslušnému orgánu do 8 dnů ode dne, kdy mu byla doručena informace o zahájeném řízení, nebo kdy byla informace o zahájeném řízení zveřejněna na úřední desce.[22] Oznámení o zahájení řízení zveřejní příslušný správní orgán rovněž na portálu veřejné správy.[23]

V rámci řízení o uložení preventivních či nápravných opatření zákon uděluje určitá oprávnění i osobám, které účastníky řízení nutně nejsou. Osoby, které jsou újmou dotčeny nebo u kterých je dotčení pravděpodobné, případně spolky, mohou příslušnému orgánu předložit vyjádření související s ekologickou újmou nebo bezprostřední hrozbou jejího vzniku, jíž jsou si vědomy. Toto vyjádření mohou podat i v případě, že nežádali o zahájení řízení žádostí ani se později nestali účastníkem řízení.[24] Vyjádření není závazné, může nicméně ovlivnit rozhodnutí úřadu.

Nebo podejte podnět

Nejste oprávněni podat žádost, ale přesto podle vás došlo k ekologické újmě nebo tato újma bezprostředně hrozí? Kromě žádosti může být řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření zahájeno správním orgánem z moci úřední.

Pokud chcete, aby správní orgán toto řízení zahájil, podejte podnět k jeho zahájení. Podnět podejte příslušnému orgánu – zpravidla ČIŽP (viz výše). Pokud byste se obrátili na nesprávný správní orgán, není to žádný velký problém. Správní orgán je totiž povinen vaše podání příslušnému správnímu orgánu postoupit.[25]

Podnětem upozorníte na situaci a správní orgán pak posoudí, zda řízení z moci úřední zahájí. Toto rozhodnutí je na něm. Po podání podnětu řízení zahájit nemusí, pokud usoudí, že k tomu nejsou naplněny podmínky. Pokud o to v podnětu požádáte, má nicméně správní orgán povinnost vás informovat ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, neshledal k tomu důvody, nebo věc postoupil příslušnému správnímu orgánu.[26]

Pro psaní podnětu můžete využít náš vzor, který je volně ke stažení. Více informací o podávání podnětů se pak dočtete v našem manuálu Podávání podnětů správním orgánům.

Pokud správní orgán zůstane nečinný, můžete se obrátit na nadřízený správní orgán s žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti

[1] Na ostatní újmy na životním prostředí by teoreticky bylo možno využít obecnější zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů. V praxi se tento zákon ale nevyužívá, jelikož jeho úprava je příliš obecná.

[6] § 2 písm. j) zákona o ekologické újmě. Mezi preventivní opatření v širším slova smyslu patří ještě preventivní opatření přijímaná v době, kdy ještě neexistuje bezprostřední hrozba vzniku škody na životním prostředí (např. havarijní plány). Úpravu těchto opatření obsahují jiné zákony.

[13] Evidenci případů ekologické újmy naleznete na webu ČIŽP.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty