Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Nadřazené kategorie: Životní prostředí,

Zvláště chráněná území – co smíme a co je zakázáno

Vytvořeno dne 25. 7. 2011 — Aktualizováno dne 4. 12. 2020.

Obsah

Víte, jak se chovat v různých typech chráněných území? V některých je například zakázáno sbírat rostliny nebo tábořit. V tomto manuálu vám přiblížíme, co ve zvláště chráněných území smíte a co je zakázáno.

Zvláště chráněná území

Jak napovídá název, zvláště chráněná území jsou konkrétně územně vymezené přírodní oblasti, které mají pro svoji ekologickou jedinečnost či rozmanitost zvláštní (nadstandardní) právní ochranu.

Zákon rozděluje zvláště chráněná území do šesti tříd.[1] Třídy se liší velikostí plochy, která je chráněna, a přísností pravidel pro pobyt či jinou činnost na jejich území.

Jednotlivé třídy zvláště chráněných území jsou:

  • Národní parky (NP) – jsou rozsáhlá území mezinárodního významu s ekosystémem, který byl jen minimálně pozměněn člověkem. V současné době máme v České republice čtyři národní parky (NP České Švýcarsko, Krkonošský národní park, NP Podyjí, NP Šumava). Slovní i grafické znázornění jejich hranic naleznete v přílohách zákona o ochraně přírody a krajiny.
  • Chráněné krajinné oblasti (CHKO) – jsou rozsáhlejší území, s jedinečnou krajinou, reliéfem, s významným podílem lesních a travních ekosystémů a různorodého zastoupení dřevin. Případně i s památkami historického osídlení. V současné době se jich v ČR nachází 26 a pokrývají necelých 15 % státního území.
  • Národní přírodní rezervace (NPR) – jsou menší území s mezinárodně významnými a jedinečnými ekosystémy. V současné době jich je 110 po celém území ČR.
  • Přírodní rezervace (PR) – jsou menší území, na kterých je soustředěn větší počet významnějších ekosystém pro danou geografickou oblast. V ČR jich je přes 800.
  • Národní přírodní památka (NPP) – je malý přírodní geologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných a ohrožených druhů s národním či mezinárodním významem. Můžete se jednat i o útvary formované vedle přírody i činností člověka. V ČR se jich nachází 126.
  • Přírodní památka (PP) – se od národní přírodní památky liší v tom, že její význam je pouze regionálního charakteru. V ČR jich najdete 1585.

Aktuální seznam všech jednotlivých zvláště chráněných území najdete zde na webu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vedle výše uvedených tříd zvláště chráněných území se můžete setkat i s přírodními parky. Ty může zřídit krajský úřad obecně závaznou vyhláškou, ve které také vymezí pravidla ochrany.[2]

Členění zvláště chráněného území do zón

V případě zvláště chráněných území velké plochy (NP, CHKO) dochází k členění těchto území do různých zón ochrany. Zóny jsou stanoveny pro každý národní park nebo chráněnou krajinou oblast zvlášť. Bývají tři nebo čtyři. První zóna má vždy nejvyšší stupeň ochrany.

  • První zóna – nejcitlivější „jádro“ zvláště chráněného území, které je nejpřísněji chráněné. Jde o území člověkem téměř nedotčené a je snaha toto zachovat. Proto je do těchto oblastí omezený vstup například skrz vyznačené povolené stezky.
  • Druhá zóna – významné a jedinečné ekosystémy, důraz je v nich kladen na regulaci šetrné péči a obhospodařování.
  • Třetí a čtvrtá zóna – zahrnují již i člověkem pozměněné ekosystémy, stále je zde patrná snaha o trvale udržitelnou péči. Třetí zóna obsahuje alespoň nějaké přírodní hodnoty, čtvrtá je již zastavěným, nebo hospodářsky intenzivně využívaným územím (pole).

Co je ve zvláště chráněném území zakázáno?

Základním právním předpisem upravující ochranu zvláště chráněných území naleznete v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Zde naleznete obecná pravidla pro všechny národní parky[3], chráněné krajinné oblasti[4], národní přírodní rezervace[5] a přírodní rezervace[6]. Bližší pravidla a omezení, která zákon doplňují, a pravidla pro národní přírodní památky a přírodní památky, naleznete v dokumentech, kterými bylo konkrétní zvláště chráněné území vyhlášeno. Důležitým dokumentem pro vás jako turisty je návštěvnický řád.

Pouze národní parky jsou vyhlašovány zákonem, a proto jsou v něm obsažena i bližší pravidla jmenovitě pro jednotlivé NP.[7] Chráněné krajinné oblasti vyhlašuje vláda svým nařízením a v těchto nařízeních naleznete i konkrétní pravidla. Ostatní druhy zvláště chráněných území vyhlašují nejčastěji: Agentura ochrany přírody ČR, Správy národních parků či krajské úřady (popřípadě i Magistrát hlavního města Prahy).

Ve zvláště chráněných územích je nejčastěji zakázáno:

  • Vstupovat mimo vyznačené cesty – NP (1. zóna), NPR;
  • Vjíždět motorovými vozidly – NP, CHKO, NPR;
  • Tábořit a rozdělávat ohně mimo místa k tomu vyhrazená – NP, CHKO, NPR;
  • Sbírat a odchytávat rostliny a živočichy – NP, NPR, PR;
  • Povolovat a umísťovat nové stavby – NP (1. zóna), CHKO (1. zóna), NPR, PR.

Správa nebo Agentura mohou navíc omezit volný vstup

Správa národního parku nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (NPR, NPP a v první zóně CHKO) může dále nad rámec zákona vstup omezit nebo zcela zakázat, pokud hrozí poškozování území, zejména nadměrnou návštěvností. Takové omezení bývá vyznačeno informačními tabulkami u vstupu do území a také vyvěšeno na úřední desce Správy nebo Agentury.[8]

Organizované akce lze pořádat jen se souhlasem Správy nebo Agentury

Pouze se souhlasem Správy lze v národním parku:

  • Organizovat hromadnou sportovní akci;
  • Jezdit na kole mimo vyznačené cesty nebo provozovat horolezectví.

Pouze se souhlasem Agentury ochrany přírody a krajiny lze:

  • Jezdit na kole mimo vyznačené cesty nebo provozovat horolezectví – NPR;
  • Organizovat soutěže na kolech – CHKO (1. a 2. zóna).

Ze zákazů lze povolit výjimku

Z výše uvedených zákazů může být povolena výjimka.[9]Tu povoluje:

  • Ministerstvo životního prostředí na základě schvalujícího usnesení vlády – všechna chráněná území;
  • Krajské úřady – PR, PP;
  • Správy národních parků (NP) a Agentura ochrany přírody a krajiny – CHKO, NPR, NPP.

Řízení o udělení výjimky se mohou účastnit spolky. Pokud vás zajímá, do jakých všech řízení se mohou spolky zapojit, přečtěte si náš manuál Účast spolku v řízeních.

Jak zjistit, zda byla pro danou oblast povolena výjimka? Podejte žádosti o informace adresovanou výše uvedeným orgánům. Jak podat žádost o informace naleznete v našem manuálu Kompletní průvodce právem na informace.

Kdo kontroluje dodržování zákona?

Přímo v terénu kontroluje dodržování povinností tzv. stráž přírody. Ta se musí prokázat průkazem a služebním odznakem. Může požadovat prokázání totožnosti (předložení občanského průkazu nebo cestovního pasu). Za porušení zákona může stráž rovnou na místě uložit viníkovi blokovou pokutu anebo jej předvést na policii.

Zvláště chráněná území se často nacházejí v lese, kromě stráže přírody v nich může kontrolu provést také lesní stráž. Jejím úkolem je hlídat dodržování zákona o lesích. Pravidla pro pobyt v lese naleznete v našem manuálu Les – co smíme a co je zakázáno? Stráž může na místě uložit viníkovi pokutu.

Vedle pokutování na místě může porušování pravidel ochrany řešit správní orgán. Na porušování pravidel ochrany můžete i sami upozornit podáním podnětu k prošetření přestupku. Podává se k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo k České inspekci životního prostředí.

V případě opravdu závažného poškození zvlášť chráněného území mohl být spáchán trestný čin poškození a ohrožení životního prostředí[10]. Skutková podstata je naplněna, pokud došlo k poškození nebo ohrožení jakékoliv složky životního prostředí (fauna, flóra) a zároveň byla splněna jedna z těchto podmínek:

  • Stalo se tak ve větším rozsahu nebo na větším území (1 ha v případě povrchových vod, 2 km délky u vodního toku, s tím, že se jednotlivá zasažená území nebo délky vodního toku sčítají).
  • Stalo se tak takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
  • Je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu (tedy nejméně 500 tisíc Kč).

Pokud jste přesvědčeni, že k jednomu z výše uvedených trestných činů došlo, podejte trestní oznámení. Policie, popřípadě státní zastupitelství věc prošetří. Jak podat a napsat trestní oznámení naleznete v našem manuálu: Jak podat trestní oznámení?


[8] § 64 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
V praxi bývá tato informace vyvěšena i na úředních deskách obecních úřadů v dané lokalitě. Při nedodržení zákazu může být uložena pokuta za přestupek až do výše 10 000 Kč.

[10] § 293 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění
Následný § 294 upravuje nedbalostní formu tohoto protiprávního jednání.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty