Poradna

Nadřazené kategorie: Fungování obcí a úřadů,

Práva občanů obcí a krajů

Vytvořeno dne 20. 7. 2011 — Aktualizováno dne 18. 11. 2021.

Obsah

Náš generátor vám pomůže připravit závaznou žádost o zařazení bodu na jednání zastupitelstva.

Otevřít generátor

Zajímá vás, jak můžete ovlivnit chod věcí ve vaší obci nebo ve vašem kraji? Chcete se dozvědět, k jakým záležitostem se jako občan obce nebo kraje můžete vyjadřovat? Jaké návrhy můžete podávat a kdy se jimi musí obecní či krajské orgány zabývat? Na tyto a další otázky naleznete odpovědi v tomto manuálu.

Právo občanů podílet se na samosprávě má ústavní základ

Občané patří k základním pojmovým znakům obce či kraje – bez nich by obec ani kraj nemohly existovat. Zákon občanům svěřuje určitá oprávnění, která jim mají umožnit, aby se mohli podílet na územní samosprávě. Jde tak o garanci jednoho z ústavních práv, kterým je právo občanů podílet se na správě veřejných věcí, a to buď přímo (např. v referendu) nebo svobodnou volbou svých zástupců (např. volbou zastupitelů).[1]

Zákonná provedení a konkretizaci tohoto ústavního pravidla obsahují zákon o obcích a zákon o krajích.

Nutno dodat, že stejná práva náleží i občanům městských částí statutárních měst a hlavního města Prahy. Více naleznete v manuálu Jak se zapojit do fungování městské části?

Kdo může vykonávat práva občanů obcí a krajů?

Mezi občany obce nebo kraje se řadí ti lidé, kteří:

  • jsou státními občany České republiky a
  • jsou v obci přihlášeni k trvalému pobytu. Občanem kraje je ten, kdo je přihlášen k trvalému pobytu v některé obci nebo na území vojenského újezdu, které se nacházejí v územním obvodu tohoto kraje.[2]

Pokud tito občané dosáhli věku 18 let, mohou vykonávat všechna dále uvedená práva.[3] Česká republika je v tomto ohledu také vstřícná k jiným státům – umožnila totiž podílet se na samosprávě i lidem, kteří nemají české občanství. Stejná práva jako občané obcí a krajů tedy mohou vykonávat i cizí státní občané, kteří:

  • dosáhli věku 18 let,
  • jsou v obci přihlášeni k trvalému pobytu (v případě kraje k trvalému pobytu v obci nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje) a
  • stanoví tak vyhlášená mezinárodní smlouva, která Českou republiku zavazuje.[4] Taková mezinárodní smlouva existuje zatím pouze jedna – Smlouva o přistoupení ČR k Evropské unii. Právo volit do zastupitelstev obcí (nikoli krajů!) na území ČR tedy mají pouze státní občané jiných členských státu EU. Podle zákona[5] musí tito občané ještě požádat příslušný obecní úřad, aby je zapsal do dodatku stálého seznamu voličů.

Jediné omezení pro příslušníky cizích států představuje fakt, že se nemohou stát starostou ani místostarostou obce. Těmi mohou být pouze občané České republiky. To stejné platí v případě hejtmana a jeho náměstka v případě kraje.[6]

Většinu práv mohou vykonávat i chalupáři

Většinu z níže uvedených práv mohou vykonávat i plnoletí lidé, kteří sice nejsou občany obce ani kraje, ale vlastní na území obce, resp. kraje nemovitost.

Zákon tím pamatuje např. na chalupáře a vlastníky dalších rekreačních objektů. Ti sice v obci či kraji nemají trvalé bydliště, přesto tam ale tráví i podstatnou část roku. Proto mají osobní zájem na kvalitě spravování této obce či tohoto kraje. Jediná práva, která tito vlastníci nemovitostí nemohou na rozdíl od občanů obce nebo kraje vykonávat, jsou práva volební. Nemohou:

  • volit a být voleni do zastupitelstva a
  • hlasovat v obecním, příp. krajském referendu.[7]

Jaká práva máte jako občané obcí i krajů?

Volit a být volen do zastupitelstva

Zvláštním zákonem, který konkretizuje toto právo,[8] je zákon o volbách do zastupitelstev obcí, resp. zákon o volbách do zastupitelstev krajů. Oba zákony stanoví, jaké jsou překážky výkonu volebního práva, kdo může být volen a další podrobnosti.

Hlasovat v místním, resp. krajském referendu

Podrobnosti, které se týkají výkonu práva hlasovat v místním referendu,[9] stanoví zákon o místním referendu. Krajské referendum upravuje zákon o krajském referendu.

Vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem

Nesmíme zapomínat, že i toto právo[10] občanů obcí a krajů vyjadřuje konkretizaci ústavního pravidla. Toto právo musí zastupitelstvo důsledně naplňovat a nesmí ho aplikovat omezujícím způsobem. I když tedy zákon umožňuje zastupitelstvu, aby vymezilo konkrétní podmínky uplatňování tohoto práva ve svém jednacím řádu, nemůže postupovat libovolně. Nesmí dojít k tomu, že by zastupitelstvo prakticky rozhodovalo o tom, jestli jako občané budete moci toto právo v praxi vůbec uplatnit.[11]

Podíl občanů na správě obce ani kraje nesmí být ze stejného důvodu pouze formální. Jednací řád musí stanovit takový postup, který veřejnosti umožní vyjádřit svá stanoviska k projednávaným bodům zásadně před konečným hlasováním či rozhodnutím. Pokud by jednací řád umožnil vystupování až po hlasování, bylo by to v rozporu s uvedeným ústavním principem.

Jednací řád ale může toto právo určitým způsobem omezit (nikoli vyloučit). Může například stanovit maximální počet vystoupení občana k projednávanému bodu nebo stanovit přiměřenou délku příspěvku. Pokud jednací řád výkon tohoto práva neupraví vůbec, vy jako občané o něj nepřijdete. Vyplývá pro vás totiž přímo ze zákona. Je tedy zcela na rozhodnutí zastupitelstva obce, jestli využijte možnost toto právo nějak blíže regulovat či nikoli.[12]

Jako občané musíte vždy hovořit k projednávané věci, tj. pouze k aktuálně projednávanému bodu jednání. Pokud budete hovořit o něčem, co není předmětem daného bodu jednání, nebudete tím realizovat své právo na vyjádření. Z tohoto důvodu by vám mohl předsedající odejmout slovo, a to zřejmě i v situaci, kdyby tuto možnost jednací řád neupravoval. Šlo by totiž o opatření, které je nutné k řádnému průběhu zasedání.

Jako občané se můžete vyjádřit ke všem projednávaným věcem, a to bez ohledu na to, zda o nich zastupitelstvo bude přijímat usnesení nebo půjde jen o „informaci členům zastupitelstva“. Můžete se tak vyjádřit například i k programu zasedání.[13] To, že jako občané kraje máte právo vyjadřovat se nejen k zařazeným a projednávaným věcem, ale i k samotnému programu zasedání zastupitelstva (a to ještě před jeho schválením), už potvrdily i soudy.[14] Tento závěr můžeme vztáhnout i na občany obce.

Toto právo zákon přiznává (jako jediné z výčtu práv v tomto manuálu) také čestným občanům obce. Čestné občanství může obec udělit lidem, kteří se významně zasloužili zejména o rozvoj obce (může to být například známý spisovatel nebo sportovec, který v obci strávil nějaký čas).[15] Kraj čestné občanství neuděluje.

Vyjadřovat se k návrhu rozpočtu a k závěrečnému účtu obce nebo kraje za uplynulý kalendářní rok

Vyjadřovat se můžete buď písemně ve stanovené lhůtě, anebo ústně na zasedání zastupitelstva.[16]

Zákon o krajích, na rozdíl od zákona o obcích, výslovně stanoví, že lhůtu pro písemné vyjádření má stanovit jednací řád. V případě obcí by o lhůtě podle komentářové literatury mohlo rozhodovat zastupitelstvo (například v jednacím řádu), ale i rada obce. Pokud se rada v obci nevolí (rada se nevolí v obcích, která mají méně než 15 zastupitelů[17]), mohl by rozhodnout i starosta. Pokud lhůtu nikdo neurčí, můžete se jako občané vyjádřit bez jakéhokoli omezení.

Povinnosti obce a kraje, které odpovídají tomuto právu občana (například do kdy a kde musí obce nebo kraje zveřejnit návrh rozpočtu), stanoví zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Nahlížet do uvedených dokumentů a pořizovat si z nich výpisy

Nahlížet můžete do:[18]

  • Rozpočtu a závěrečného účtu (včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok). Obec i kraj musí zveřejnit jejich návrhy na svých webových stránkách. Návrh musí být i na úřední desce, tam jej ale mohou uveřejnit v užším rozsahu. Již schválený rozpočet i závěrečný účet pak musí uveřejnit na internetových stránkách. Zároveň byste vždy měli na úřední desce najít, kde konkrétně na webu tyto schválené dokumenty najdete a kde do nich můžete fyzicky nahlédnout.[19]
  • Usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva. Do nich můžete nahlížet na obecním či krajském úřadě. Nic obci ani kraji nebrání, aby tyto dokumenty dobrovolně zveřejnily na svých webových stránkách.
  • Usnesení rady, výborů zastupitelstva a komisí rady. Do těchto usnesení můžete nahlížet na obecním či krajském úřadě. Ze schůzí se pořizuje zápis. Zákon nestanoví, že by zápis obec nebo kraj musely zpřístupnit svým občanům. To ale nebrání tomu, abyste o zápis požádali pomocí informačního zákona (viz níže). Zasedání rady jsou sice neveřejná a zápisy z něj jsou běžně přístupné pouze zastupitelům, obec nebo kraj však dobrovolně mohou zveřejnit zápis na svém webu.

Ze všech těchto dokumentů si také můžete pořizovat výpisy.[20] V souladu s principem dobré správy chápeme pod pojmem „výpis“ i případ, kdy si pořídíte kopii vlastním záznamovým zařízením. Můžete si tedy dokument vyfotit fotoaparátem nebo mobilem.[21]

Více o tom, co všechno obec musí a může na svém webu zveřejňovat, se dočtete v našem manuálu Jaké informace můžete najít na webu obce?

Pokud se na úřad osobně nedostanete, abyste do dokumentů mohli nahlédnout, můžete si kopie dokumentů od úřadu vyžádat. Orgány musí tuto žádost posoudit jako žádost o informace. Vyřídí ji tedy podle informačního zákona. Vzhledem k tomu, že máte jako občan právo do dokumentů nahlížet (seznámit se s nimi v neanonymizované podobě), úřad vám je musí poskytnout zcela neupravené, vč. osobních údajů. [22]

Jak probíhá celý proces poskytování informací, se dočtete v manuálu Kompletní průvodce právem na informace. Využít můžete náš vzor Žádost o informace.

Požadovat, aby zastupitelstvo nebo rada projednaly určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti obce nebo kraje

Do samostatné působnosti obecně patří záležitosti, které jsou v zájmu obce či kraje a jejich občanů (např. rozhodování o vyhlášení místního či krajského referenda, vydávání obecně závazných vyhlášek nebo schvalování rozpočtu). Které záležitosti patří do samostatné působnosti obce nebo kraje a jak se liší od přenesené působnosti, se dozvíte v našem manuálu Samostatná a přenesená působnost.

Projednání konkrétní záležitosti můžete požadovat ve dvou formách

Sami jako občané (nebo i více občanů) můžete podat „prostou“ žádost. Tu můžete uplatnit písemně nebo i ústně (ústní forma bude z logiky věci připadat v úvahu jen přímo na zasedání zastupitelstva). V případě prosté žádost ale záleží pouze na rozhodnutí zastupitelstva nebo rady, zda záležitost věcně projedná. Metodické doporučení Ministerstva vnitra ale například doporučuje, aby orgány věcně projednaly i „prosté“ žádosti. Odmítat by je měly jen v odůvodněných případech.

Využít můžete i „kvalifikovanou“ formu. Její podstatou je, že pokud sesbíráte dostatečný počet podpisů, zastupitelstvo nebo rada vaši žádost bude muset projednat. Z toho vyplývá, že „kvalifikovaná“ žádost musí mít písemnou formu.

 

V obci

V kraji

Kolik občanů musí kvalifikovanou žádost podepsat?

Nejméně 0,5 % občanů obce.

Nejméně 1 000 občanů kraje.

Žádost pak musí rada na svém zasedání projednat nejpozději do 60 dnů. Pokud předmět žádosti spadá do působnosti zastupitelstva, k projednání musí dojít nejpozději do 90 dnů.[23]

Co se rozumí „projednáním“ záležitosti

Zákon přímo nevysvětluje, co rozumí „projednáním“ záležitosti. V každém případě by mělo dojít k tomu, že:

  • Zastupitelstvo nebo rada tuto záležitost zařadí do programu zasedání – buď jako samostatný bod nebo v rámci „souhrnného bodu“ k projednání podnětů a žádostí.
  • Při projednávání bodu se otevře diskuze, při které občané mohou vyjádřit své stanovisko.
  • Zastupitelstva bod věcně projedná. Projedná tedy podstatu věci a nepřesune ji na jiné zasedání.[24]

Z toho vyplývá, že zastupitelstvo nesmí postupovat tak, že záležitost sice zařadí na program, ale na začátku projednání tento bod odloží. Odsunutí bodu na příští zasedání není projednání. Zastupitelstvo může bod přesunout jen v případě, že věcné projednání proběhne do 90 dnů od podání žádosti.

Podávat orgánům obce nebo kraje návrhy, připomínky a podněty

Orgány obce nebo kraje (nejčastěji zastupitelstvo a rada, ale i starosta, obecní úřad nebo obecní policie) musí návrhy, připomínky a podněty vyřídit bezodkladně, nejdéle do 60 dnů. Pokud má věc na starosti zastupitelstvo, musí ji projednat do 90 dnů.[25]

Co znamená „vyřízení“ podání, zákon přímo nevysvětluje. Ministerstvo vnitra vysvětluje, že tím rozumíme věcné vyřízení. Příslušný orgán obce nebo kraje tedy musí prověřit skutečnosti, které podání obsahuje, a zaujmout k němu stanovisko. Případně by měl rozhodnout o tom, jaké přijímá opatření nebo že žádná opatření nejsou nutná. Naopak by orgán nemusel podání vyřídit, pokud by například stejný občan podával připomínku, kterou již orgán v minulosti vyřídil.[26]

Na rozdíl od práva na projednání záležitosti na zastupitelstvu musí orgány podání vyřídit vždy. Nezáleží na tom, kolik lidí se pod něj podepíše.

Co můžete dělat, pokud obec nebo kraj vaše práva porušuje?

Porušení, která souvisí s výkonem samostatné působnosti, řeší v rámci své kontrolní pravomoci Ministerstvo vnitra. Orgány městských obvodů a městských částí kontroluje magistrát.[27]

Ministerstvo vnitra kontroluje především to, zda orgány obcí či krajů dodržují zákony a jiné právní předpisy. Pokud vám obec nebo kraj neumožnily realizovat některé z práv, která jako jejich občan máte, obraťte se na Ministerstvo vnitra s podnětem.

Využít můžete náš vzor Podnět k provedení kontroly obce. Jak při podání podnětu postupovat, se dočtete v našem manuálu Podávání podnětů správním orgánům.

Pokud by na základě podnětu k Ministerstvu vnitra nedošlo k nápravě, v úvahu přichází i podání správní žaloby k soudu. V žalobě byste museli prokázat, že obec svým jednáním nezákonným způsobem zasahuje do některého z vašich práv jako občana obce. V případě, že se rozhodnete podat správní žalobu, doporučujeme, abyste se nechali zastoupit advokátem. Vyhledat jej můžete v seznamu České advokátní komory.


Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty