Poradna

Nadřazené kategorie: Spolky a zapojení veřejnosti,

Jak uspořádat shromáždění?

Vytvořeno dne 2. 11. 2018 — Aktualizováno dne 15. 7. 2022.

Obsah

Chcete do ulic vnést debatu o věcech, které se týkají veřejných záležitostí? Setkejte se, vyjádřete své stanovisko a rozviřte veřejnou debatu. Jak na to?

V tomto manuálu se dočtete, co je to shromáždění, jak ho můžete svolat a komu ho musíte nahlásit. Dozvíte se také, v jakých případech může úřad shromáždění zakázat nebo jak se proti zákazu shromáždění bránit.

Pokud vás zajímá, jak správně postupovat jako svolavatel během shromáždění, můžete využít náš manuál Shromáždění: jak zajistit řádný průběh a kdy může být rozpuštěno?

Shromáždění je jedním z nástrojů, kterým můžete rozpoutat diskusi o veřejných záležitostech. Ostatní způsoby se dočtete v manuálu Politické nástroje občana: Jak efektivně upozornit na problém nebo prosadit jeho řešení?

Máte právo se pokojně shromažďovat

Právo pokojně se shromažďovat je jedním ze základních práv, které vám garantuje Listina základních práv a svobod.[1] Podrobné podmínky pro svolání a organizaci shromáždění stanovuje zákon o právu shromažďovacím.

Pro uspořádání shromáždění nepotřebujete žádné povolení. Cílem shromáždění ale musí být:

  • výměna informací a názorů,
  • řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.

Za shromáždění považujeme také průvod, pokud slouží k těmto účelům.[2] Naopak kulturní a společenské akce, které neslouží k těmto účelům, můžete pořádat pouze, pokud splníte další podmínky.  Nejčastější podmínkou je ohlášení záboru veřejného prostranství.

Existují však některá omezení shromažďovacího práva. Shromáždění například nemůžete pořádat v blízkosti budov Parlamentu[3] nebo v okruhu 100 metrů od budov Ústavního soudu nebo míst, kde ústavní soud jedná.[4]

Co musíte udělat před konáním shromáždění?

Shromáždění musíte oznámit…

Veřejné shromáždění můžete uspořádat bez povolení státního orgánu.[5] Většinou jej ale musíte oznámit.

Svolat a oznámit shromáždění může: [6]

  • každá osoba starší 18 let,
  • právnická osoba se sídlem na území České republiky (př. spolek),
  • skupina osob.

…ale existují výjimky

Obec může stanovit místa, kde můžete shromáždění pořádat i bez oznámení.[7] Příkladem takového místa je Palackého náměstí v Praze 2[8]. Pokud si nejste jistí, jestli vaše obec takové místo vyhradila, informujte se na obecním úřadě vaší obce.

Oznamovat také nemusíte shromáždění, která nejsou veřejně přístupná. Zákon výslovně vyjmenovává, že shromáždění nemusíte oznamovat v těchto případech:[9]

  • Shromáždění pořádá právnická osoba a je přístupné jen jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům (př. členské schůze spolku, kancelářské vzdělávací akce pro zaměstnance).
  • Shromáždění pořádá církev nebo náboženská společnost v kostele nebo v jiné modlitebně (př. bohoslužby). Sem spadají i procesí, poutě a jiné průvody a shromáždění sloužící k projevům náboženského vyznání. Pokud by církve pořádaly shromáždění za jiným účelem, např. vyjádření politických názorů, výjimka by se na ně nevztahovala.
  • Shromáždění se koná v obydlích občanů. 
  • Shromáždění se koná v uzavřených prostorách a účastní se ho pouze jmenovitě pozvané osoby.

Co musí oznámení o pořádání shromáždění obsahovat?

V oznámení musíte uvést:

  • Účel shromáždění.
  • Den, kdy se shromáždění koná, doba a místo zahájení shromáždění. Pokud se o shromáždění bude konat na veřejném prostranství, uveďte také předpokládanou dobu jeho ukončení.
  • U pouličního průvodu výchozí místo, cestu a místo ukončení průvodu.
  • Předpokládaný počet účastníků shromáždění.
  • Opatření, která jako svolavatel provedete, aby shromáždění probíhalo v souladu se zákonem. Jde zejména o potřebný počet pořadatelů starších 18 let, které k organizaci shromáždění určíte, a způsob označení těchto pořadatelů.
  • Jméno, příjmení a trvalý pobyt vás jako svolavatele shromáždění. Pokud je svolavatelem právnická osoba (př. spolek), uveďte její název, sídlo.
  • jméno, příjmení a adresu a kontaktní údaj (př. mail nebo telefon) toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele. Někteří svolavatelé, např. spolek nebo skupina osob, zastoupeni být musí. Ostatní se mohou nechat zastoupit.

Pokud se má shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, musíte k oznámení navíc přiložit písemný souhlas vlastníka nebo uživatele pozemku.

Využít můžete náš vzor Oznámení o konání shromáždění. Některé úřady také pro oznámení zveřejňují formulář.

Pokud v oznámení požadované údaje neuvedete anebo je uvedete neúplně či nepřesně, musí vás na to úřad neprodleně upozornit. Úřad vám zároveň stanoví lhůtu, ve kterém musíte oznámení potřebným způsobem doplnit nebo upravit. Pokud oznámení nedoplníte či neupravíte, úřad jej odloží. [10] O odložení by vás měl informovat.

Pokud úřad oznámení o shromáždění odloží, znamená to, že shromáždění není řádně ohlášené. Pokud tedy takové shromáždění uspořádáte i přesto, že úřad jeho ohlášení odložil, dopustíte se přestupku.[11] Proti odložení se můžete odvolat a úřad musí o odvolání rozhodnout do 3 pracovních dnů.[12]

Komu a jak musíte shromáždění oznámit?

To, komu shromáždění musíte oznámit, se liší podle toho, kde se bude shromáždění konat.[13] V následující tabulce shrnujeme, kterému úřadu musíte shromáždění oznámit.

Rozsah shromáždění

Úřad

Shromáždění se koná na území jedné obce

Obecní úřad obce

Místo konání shromáždění přesahuje správní obvod obecního úřadu, tedy území jedné obce.

Seznam obcí s pověřeným obecním úřadem obsahuje zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem.

Pověřený obecní úřad

Místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu

Krajský úřad

Shromáždění přesahuje hranice jednoho kraje

Ministerstvo vnitra

Zvláštní pravidla platí pro statutární města rozdělená na městské části nebo městské obvody. Pravidla, komu musíte shromáždění oznámit, si určuje každé statutární město samo ve svém statutu. Odkaz na statuty jednotlivých statutárních měst i další informace o fungování statutárních měst najdete v našem manuálu Jak se zapojit do fungování městské části.

Pokud statut žádná pravidla pro ohlašování shromáždění nestanoví, oznamte shromáždění magistrátu statutárního města.[14] Všechna shromáždění, která organizujte na územní hlavního města Prahy, musíte oznámit Magistrátu hlavního města Prahy. V Brně a v Ostravě musíte magistrátu oznámit ta shromáždění, která přesahují hranice jedné městské části. Pokud ale shromáždění nepřesahuje hranice jedné městské části, oznamte ho úřadu této městské části.

Oznámení musí být písemné a úřad ho musí obdržet alespoň 5 dnů před dnem konání shromáždění. V odůvodněných případech sice může úřad přijmout oznámení i později, není to ale jeho povinnost. Oznámení můžete úřadu podat nejdříve 6 měsíců přede dnem konání shromáždění. Pokud jej podáte dříve, nebude k němu úřad přihlížet.[15]

Oznámení můžete úřadu předložit osobně nebo doručit poštou. Můžete ho také doručit v elektronické podobě, a to datovou zprávou nebo e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem. Pokud byste oznámení zaslali obyčejným e-mailem, musíte ho do 5 dní úřadu potvrdit osobně, poštou, datovou schránkou nebo e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem.[16]

Co se bude dít poté, co shromáždění oznámíte?

Na základě vašeho oznámení může úřad: [17]

  • Vzít shromáždění na vědomí bez dalšího
  • Navrhnout, abyste shromáždění uspořádali na jiném místě nebo v jinou dobu. Na tento návrh nemusíte přistoupit. Pokud na návrh nepřistoupíte, může úřad za určitých podmínek stanovit podmínky pro konání shromáždění.
  • Vzít shromáždění na vědomí a stanovit podmínky pro jeho konání. Úřad tak může postupovat, pokud konání shromáždění na určitém místě nebo v určitou dobu ohrožuje práva ostatních osob nebo veřejný pořádek. Příkladem je, pokud se shromáždění koná v místě, kde probíhá jiné shromáždění nebo třeba sportovní nebo kulturní akce.
  • Shromáždění zakázat.

Úřad shromáždění zakáže, pokud hrozí, že shromáždění bude vyzývat k:

  • omezování práv občanů a rozněcování nenávistí,
  • násilí a hrubé neslušnosti,
  • porušování ústavy a zákonů.

Úřad shromáždění zakáže také, pokud je plánované místo shromáždění problematické:

  • Shromáždění se má konat na místě nebezpečném pro účastníky, například v areálu určeném k demolici nebo v oblasti s vysokým výskytem nebezpečné zvěře.
  • Na stejném místě a ve stejný čas je již oznámeno jiné shromáždění.
  • Úřad může shromáždění zakázat také, pokud shromáždění brání provozu důležitého dopravního spoje nebo narušuje významnou zásobovací trasu.[18]

O zákazu shromáždění musí úřad rozhodnout do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel oznámení o konání shromáždění. Pokud úřad shromáždění zakáže, můžete proti jeho rozhodnutí o zákazu shromáždění podat do 15 dnů žalobu k soudu.[19] 

Co když některé své povinnosti nesplníte?

Zákon o právu shromažďovacím upravuje několik přestupků, kterých se jako svolavatel shromáždění můžete dopustit.

Přestupku, za který vám hrozí pokuta, se dopustíte zejména v následujících případech:[20]

  • Pořádáte nebo svoláváte k ú účasti na shromáždění, které jste neoznámili.
  • Budete pořádat nebo svolávat k účasti na shromáždění, jehož konání je zakázané.
  • Nedodržíte podmínky, které úřad pro konání shromáždění stanovil.
  • Nezajistíte pokojný průběh shromáždění.

 

 


Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty