Jak se zapojit do fungování městské části

Některá statutární města se člení na městské obvody nebo na městské části.[1] Na městské části se dělí také Hlavní město Praha. Městská část má své vlastní zastupitelstvo a starostu a ve vymezených věcech rozhoduje samostatně. Může nakládat s majetkem, který jí město svěřilo, v samostatné působnosti si sama spravuje své vlastní záležitosti a její úřad může v přenesené působnosti stejně jako obecní úřady rozhodovat v celé řadě vašich životních situací.

Městské části se od obyčejných obcí v mnohých ohledech liší. V tomto manuálu vás těmi odlišnostmi provedeme. Zjistíte, co to městské části jsou a jaká máte jako jejich občan práva. Dozvíte se také, jak městské části hospodaří s majetkem, který jim město svěřilo, a jakou roli má městská část v územním plánování města a v územním řízení. Závěrem vám poradíme, na koho se můžete obrátit, když orgány městské části nejednají, jak mají.

Co je to městská část?

Na městské části se člení některá statutární města a Hlavní město Praha.

Statutární města jsou města, jež mají ze zákona právo upravit své vnitřní fungování dokumentem, který se nazývá statut. Statut se vydává formou obecně závazné vyhlášky. Statutární města v něm mohou své území nebo jeho část rozčlenit na samosprávné městské části.

Městské části nejsou na rozdíl od obcí samostatnými subjekty. Jsou to organizační jednotky statutárních měst, které mají určitou míru samosprávy. Mají pouze ty pravomoci, které jim určuje zákon a které jim město svěřilo statutem.

Kompletní seznam statutárních měst najdete v § 4 odst. 1 zákona o obcích. Ne všechna statutární města mají své městské části. Na samosprávné městské části se člení Brno, Liberec, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň a Ústí nad Labem.

Stojí za zmínku, že orgány statutárního města mají své zvláštní pojmenování. Místo obecního či městského úřadu má statutární město magistrát. Starosta se pak ve statutárním městě nazývá primátor a funkci místostarosty plní náměstek primátora.

Běžná obec	Statutární město
Obecní úřad/městský úřad	Magistrát
Starosta	Primátor
Místostarosta	Náměstek primátora

Postavení městských částí statutárních měst upravuje zákon o obcích.

Statutární města mohou své městské části zřídit či zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města. O zřízení či zrušení městské části mohou za určitých podmínek rozhodnout také občané v místním referendu.[2] O místním referendu se více dozvíte v našem manuálu Jak dosáhnout vyhlášení místního referenda.

Jaké pravomoci mají městské části a jak to zjistit?

Městské části mohou jednat za statutární města ve věcech, které jim svěřují zákon a statut.

Zákon konkrétní pravomoci městských částí neobsahuje. Rozhoduje o nich totiž samo město, podrobně je stanoví ve svém statutu. Ve statutu by město mělo vymezit například:

• jaký majetek městské části svěřuje a jakým způsobem s ním městská část může nakládat,
• zda a v jakém rozsahu má městská část oprávnění zřizovat právnické osoby (například příspěvkové organizace),
• jaké majetkoprávní smlouvy může městská část uzavírat

Příkladný výčet dalších záležitostí, o kterých má rozhodovat městská část, najdete v § 130 zákona o obcích.

Městské části naopak nemohou vydávat vlastní právní předpisy – obecně závazné vyhlášky a nařízení.

Pokud tak statut města určí, úřady městských částí mohou vykonávat úkoly v přenesené působnosti.[3] Mohou tedy fungovat např. jako stavební úřady, vodoprávní úřady či orgány ochrany přírody a vést územní a stavební řízení, projednávat přestupky, rozhodovat o kácení stromů či o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.  

Pokud chcete zjistit, k čemu přesně má vaše městská část oprávnění, podívejte se do statutu konkrétního statutárního města.

Odkazy na statuty jednotlivých územně členěných statutárních měst naleznete zde:

• Brno
• Liberec
• Opava
• Ostrava
• Pardubice
• Plzeň
• Ústí nad Labem[4]

Pro městské části hlavního města Prahy platí zvláštní zákon

Tak jako v případě městských částí statutárních měst platí, že pravomoci městských částí Prahy upravuje statut hlavního města Prahy[5]  a zákon. Tímto zákonem je zde zákon o hlavním městě Praze.

Pokud chce Praha svůj Statut změnit, musí tuto změnu nejprve projednat s jednotlivými městskými částmi.

Příkladný výčet záležitostí, které může hlavní město Praha svým městským částem ve Statutu svěřit, najdete v § 17 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze. Jedná se o obdobné záležitosti jako u městských částí statutárních měst. 

Některé pravomoci pak pražským městským částem svěřuje přímo zákon o hlavním městě Praze. Kompletní výčet těchto pravomocí najdete v § 18 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze. Patří mezi ně:

• oprávnění městských částí zřizovat právnické osoby (těmi budou hlavně příspěvkové organizace) ve vymezených oblastech zájmu,
• rozhodování o vyhlášení referenda na území městské části,
• poskytování věcných a peněžních darů fyzickým a právnickým osobám,
• rozhodování o veřejných zakázkách,
• schvalování rozpočtu městské části či oprávnění vystupovat jako účastník v územních řízeních.

Stejně jako městské části statutárních měst, i městské části hlavního města Prahy mohou vykonávat přenesenou působnost, pokud jim tuto pravomoc zákon či statut svěřuje.[6] I úřady pražských městských částí tedy mohou rozhodovat v pozici stavebních i jiných úřadů.

Jaká práva máte vůči městské části?

Pokud se chcete zapojit do fungování městské části, hodí se vědět, jaká práva vám za tímto účelem zákon přiznává.

Některá práva zákon vyhradil pouze občanům městských částí, některá naopak může využít kdokoliv. Každému je dostupné zejména právo obracet se na městskou část prostřednictvím petice. O peticích se více dozvíte v našem manuálu Jak podat petici ve 3 krocích.

Občanem městské části jste, pokud jste občanem České republiky a v městské části máte hlášený trvalý pobyt. Práva vyhrazená občanům městské části můžete využít pouze v případě, že už vám bylo 18 let. Tato práva máte také tehdy, pokud v městské části sice nemáte trvalý pobyt, ale vlastníte zde nemovitost. To platí jak pro pražské městské části, tak pro městské části statutárních měst.[7]

Práva občana městské části v podstatě odpovídají právům občana obce podle zákona o obcích. [8] O těch se více dozvíte v našem manuálu Práva občanů obcí a krajů.

Občané městské části mají právo:

• vyjadřovat svá stanoviska na zasedání zastupitelstva městské části
• nahlížet do rozpočtu a závěrečného účtu městské části
• nahlížet do zápisů a usnesení z jednání zastupitelstva a rady městské části a jejich výborů a komisí
• podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty, které musí tyto orgány vyřídit nejpozději do 60 dnů
• vyjadřovat se k návrhu rozpočtu a k závěrečnému účtu městské části.

Důležitým právem je právo požadovat, aby zastupitelstvo či rada městské části na svém zasedání projednala určitou záležitost ve své samostatné působnosti. Tato povinnost zastupitelstvu či radě městské části vznikne, pokud žádost podepíše alespoň 0,5 % občanů městské části.

Doporučujeme tohoto práva využít, pokud budete chtít například upozornit na určitý problém nebo na městskou část vyvinout politický nátlak. Zasedání zastupitelstva městské části je vždy veřejné a občané městské části se na něm mohou k projednávaným věcem vyjádřit. Využití práva iniciovat projednání záležitosti na zastupitelstvu tedy může podnítit veřejnou diskusi a vést k větší ochotě zastupitelů daný problém řešit.

Jak hospodaří městské části?

Městské části nemají svůj vlastní majetek. Nakládají pouze s věcmi, které jim ze svého majetku svěří statutární města či hlavní město Praha.

Všechny věci, s nimiž městská část hospodaří, tedy patří příslušnému městu. U nemovitostí můžete snadno zjistit, jestli jsou ve správě městské části. Nahlédněte do katastru nemovitostí, kde se tento údaj zveřejňuje.

Když už město svou věc jednou svěří městské části do správy, nesmí ji tuto věc bez vážného důvodu odebrat. Město může městské části svěřený majetek odebrat pouze:

• za podmínek vyvlastnění
• pokud městská část při nakládání s majetkem porušuje právní předpisy a nenapraví tento nedostatek ve lhůtě, kterou jí město stanoví
• pokud městská část s odebráním majetku souhlasí.

Jelikož městské části hospodaří s majetkem měst, i ony musí dodržovat všechna pravidla, která pro nakládání s majetkem obcí a hlavního města Prahy stanoví zákon. Základním pravidlem je povinnost využívat tento majetek hospodárně a účelně v souladu se zájmy města a jeho zákonem stanovenými úkoly.[9] Městská část také musí o majetek města pečovat a chránit ho před zničením, poškozením, odcizením, zneužitím či jinými neoprávněnými zásahy. Pro městské části také stejně jako pro obce platí povinnost zveřejnit záměr nakládání s nemovitostí (např. jejího prodeje či pronájmu) na úřední desce a povinnost převést majetek města nejméně za cenu obvyklou.[10] 

Více k povinnostem při převodu majetku města se dozvíte v našich manuálech Právní úprava převodů veřejného majetku a Jak poznat nezákonný postup obce při prodeji majetku?

Jak zjistit, jestli městská část mohla s majetkem města nakládat?

Měla městská část oprávnění prodat pozemek, který jí město svěřilo do správy, nebo poskytnout svému občanovi úvěr? To, jaké úkony může městská část se svěřeným majetkem činit a jaké smlouvy o něm může uzavírat, určuje statut.

Abyste se tedy dozvěděli, zda měla městská část oprávnění rozhodnout o určitém právním jednání (např. uzavření kupní, nájemní či darovací smlouvy, prominutí dluhu, poskytnutí úvěru, poskytnutí dotace), musíte se podívat, zda jí statut města toto právo přiznává.

Přehled nejčastějších majetkoprávních úkonů, které může město do pravomocí městské části svěřit, naleznete v § 133 zákona o obcích a § 18 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze. 

Co dělat, když městská část s majetkem nakládá nehospodárně?

Pokud městská část některou ze svých zákonem stanovených povinností při nakládání s majetkem města poruší, můžete se obrátit na magistrát města. Magistrát kontroluje výkon samostatné působnosti městské části, do níž nakládání se svěřeným majetkem patří. Na magistrát se například můžete obrátit, pokud městská část se svěřeným majetkem nenakládá hospodárně nebo pokud nezveřejní záměr prodat, darovat či pronajmout nemovitost na úřední desce.

Podrobnosti ke kontrole městských částí magistrátem a rady, jak k takové kontrole podat podnět, se dočtete ke konci tohoto manuálu nebo v samostatném manuálu Nástroje občana při kontrole hospodaření obce.

Jakou roli má městská část v územním plánování?

Územní plán je závazný dokument, který stanoví uspořádání území obce a určí, jak se toto území může dále rozvíjet. Podle územního plánu se pak rozhoduje zejména o tom, co a kde se může v obci postavit. Do procesu přijímání územního plánu se může zapojit i veřejnost. Pro více informací o územním plánování a vašich možnostech zapojení vás můžeme odkázat na náš manuál Územní plány obcí.

Městské části hrají v procesu územního plánování specifickou roli. Pokud vaše město pořizuje změnu územního plánu, můžete se na svou městskou část obrátit. Je možné, že se s vašimi požadavky nebo alespoň s částí z nich ztotožní. Díky svému politickému vlivu pak může mít při jejich prosazování daleko širší možnosti než samotný občan nebo skupina občanů. Konkrétní pravomoci městské části při přijímání územního plánu města stanoví statut a zákon.

Městské části mohou k územnímu plánu města podávat připomínky

Městské části hlavního města Prahy mají v územním plánování Prahy zvláštní postavení. Zastupitelstvo městské části má ze zákona oprávnění vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentaci hlavního města Prahy. Statut pak stanoví, jakým způsobem hlavní město musí svou územně plánovací dokumentaci s městskými částmi projednat.

Tuto otázku řeší Statut hlavního města Prahy v ustanoveních §§ 25-26. Městským částem přiznává zejména právo podat k návrhu územního plánu připomínku nebo tzv. „zásadní připomínku“, o níž zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje samostatně.

Městským částem statutárních měst naopak zákon zvláštní pravomoci v oblasti územního plánování přímo nestanoví. Upravuje pouze povinnost statutárního města stanovit ve statutu, jakým způsobem s městskými částmi svou územně plánovací dokumentaci projedná.

Abyste tedy zjistili, jaká oprávnění městská část v procesu územním plánování má, musíte se podívat do statutu příslušného města.

Pokud by statutární město žádná zvláštní práva městským částem nestanovilo, mohly by podat pouze běžné připomínky. Ty může podat i kdokoliv z veřejnosti a na rozdíl od námitek se o nich samostatně nerozhoduje. Městské části nepatří do zákonem vymezené skupiny subjektů, které mohou podávat námitky. Nemohou vystupovat ani jako dotčení vlastníci, protože nevlastní žádný majetek, pouze spravují majetek města. Přesto mohou mít připomínky městských částí vzhledem k jejich zvláštnímu politickému postavení vysokou váhu. 

Může městská část podat žalobu na zrušení územního plánu města?

Odpověď na tuto otázku se liší podle toho, jestli mluvíme o pražských nebo ostatních městských částech. Pražské městské části mají podle Nejvyššího správního soudu právo podat návrh na zrušení územního plánu hlavního města Prahy ke krajskému soudu.[11]

U městských částí statutárních měst judikatura toto právo nedovodila.

Může se pro území městské části pořídit zvláštní územní plán?

Úřady městských částí mohou pořizovat územní plány pro vymezená území hlavního města Prahy.[12] Do tohoto procesu se můžete zapojit stejně jako do procesu přijímání územního plánu obce.

Pro vymezené části statutárních měst se zvláštní územní plány nepořizují.

Jaké mají městské části postavení v územním řízení o stavbách na jejich území?

V územním řízení se povoluje umístění záměru stavby v území. Jedním z účastníků tohoto řízení je obec, na jejímž území se má záměr stavby umístit.

Pokud se územní řízení vede o záměru stavby, která se má umístit na území městské části hlavního města Prahy,  vystupuje v územním řízení tato městská část stejně jako hlavní město Praha jako účastník řízení.[13] 

Městské části statutárních měst toto právo ze zákona nemají. Může jim ho přiznat statut. Pokud tedy chcete zjistit, zda má v územním řízení jako účastník vystupovat pouze statutární město nebo i jeho městská část, odpověď musíte hledat ve statutu. 

Pro více podrobností k územnímu řízení a k tomu, jak se do něj můžete zapojit, vás odkazujeme na náš manuál Územní řízení.

Kdo kontroluje činnost městské části?

Ve většině případů činnost městských částí kontroluje magistrát města. To platí jak pro městské části statutárních měst, tak pro městské částí hlavního města Prahy.

Magistráty statutárních měst i hlavního města Prahy jsou oprávněny kontrolovat výkon samostatné a přenesené působnosti městských částí.[14] Při této kontrole magistrát zjišťuje, zda orgány městské části řádně dodržují zákony a další právní předpisy. Městské části následně mají povinnost zajistit odstranění všech nedostatků, které magistrát při kontrole zjistí.

Magistrát může pozastavit výkon usnesení, opatření či jiného rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti, pokud je toto rozhodnutí v rozporu se zákonem či jiným právním předpisem. Pokud městská část v magistrátem stanovené lhůtě nezjedná nápravu, podá magistrát návrh k soudu na zrušení daného rozhodnutí. Nezákonné usnesení či opatření městské části vydané v přenesené působnosti může magistrát zrušit sám.

Kontrolu můžete iniciovat podnětem

Pokud se domníváte, že městská část při své činnosti porušuje zákon, můžete podat k magistrátu podnět k tomu, aby tuto kontrolu zahájil. Váš podnět pro magistrát není závazný, zahájení kontroly je na jeho vlastním uvážení. Pokud však v podnětu požádáte, aby vás magistrát do 30 dnů informoval o tom, jak s podnětem naložil, magistrát má povinnost vám v této lhůtě sdělit, zda kontrolu zahájil.

Při sepisování podnětu se můžete nechat inspirovat naším vzorem podnětu k provedení kontroly obce. Jediný rozdíl bude v tom, že podnět nebude ke kontrole obce, ale městské části, a směřovat nebude k Ministerstvu vnitra, ale k magistrátu příslušného města.

Více informací o tom, jak správně podat podnět ke správnímu orgánu, najdete v našem manuálu Podávání podnětů správním orgánům.

Co když úřad městské části rozhodl ve správním řízení?

Úřad městské části vede prostřednictvím svých odborů (např. stavební, životního prostředí) různá správní řízení. Může jít například o řízení územní, stavební, přestupkové nebo řízení o žádosti o informace.

Postavení nadřízeného orgánu v takovém případě zastává zpravidla magistrát. Je tedy příslušný vést přezkumné řízení o správních rozhodnutích, které úřad městské části vydá. Zároveň obecně platí, že rozhoduje o opravných prostředcích (odvolání, stížnost) proti správním rozhodnutím, které vydá úřad městské části.

Pokud s vámi tedy úřad městské části povede správní řízení a vy proti jeho rozhodnutí budete chtít podat opravný prostředek (odvolání, stížnost), řízení o tomto opravném prostředku povede právě magistrát. K magistrátu můžete také podat podnět k zahájení přezkumného řízení. Pokud Magistrát shledá důvody k jeho zahájení, posoudí v rámci přezkumného řízení, zda bylo správní rozhodnutí úřadu městské části v souladu se zákonem.

Kdo přezkoumává hospodaření městské části

Městské části hlavního města Prahy mají ze zákona povinnost nechávat přezkoumat své hospodaření. O přezkoumání svého hospodaření musí požádat buď Magistrát hlavního města Prahy nebo ho musí zadat auditorovi. Pokud tak městská část neučiní, musí její hospodaření z vlastní iniciativy přezkoumat Magistrát.

Městské části statutárních měst naopak povinnost nechat přezkoumat své hospodaření nemají. Jejich hospodaření však musí přezkoumat auditor nebo krajský úřad v rámci přezkoumávání hospodaření statutárního města.[15]