Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Nadřazené kategorie: Spolky a zapojení veřejnosti,

Kompletní průvodce petičním právem

Vytvořeno dne 2. 11. 2018 — Aktualizováno dne 19. 4. 2022.

Obsah

Chcete něco změnit a je vás víc? Můžete sepsat petici a adresovat ji obci, kraji nebo státnímu úřadu, který má danou věc na starost. Peticí můžete například žádat obec, aby založila obecní školku nebo zřídila přechod pro chodce na frekventovaném místě.

V tomto manuálu se dozvíte, co musí každá petice obsahovat a co naopak obsahovat nesmí. Rozebereme, kdo může petici sepsat a předložit úřadu, kdo ji může podepsat a na koho se s ní můžeme obrátit. Dozvíte se, jak musí úřad s vaší peticí naložit a zda se podle ní musí řídit. Můžete si také přečíst, jak postupovat, když úřad s peticí nakládá nezákonně.

Petice jako váš politický nástroj

Petice je jedním z politických nástrojů, kterým můžete dát orgánům veřejné moci najevo svůj názor. Vedle petic existuje také řada dalších nástrojů, kterými můžete takového cíle dosáhnout. Jednotlivé nástroje se od sebe liší v míře, v jaké jsou pro adresované orgány závazné.

Petice jsou spíše slabším právním nástrojem. Pro orgány veřejné moci totiž nejsou závazné. To znamená, že úřad, kterému petici doručíte, nemusí splnit to, co petice požaduje. Úřad ale musí petici přijmout a do 30 dnů od doručení vám na ni musí také písemně odpovědět.[1] Petice, kterou podporuje velký počet lidí, totiž může mít velký politický vliv. Mezi další způsoby, kterými můžete ovlivňovat veřejné dění kolem vás, patří například žádost o projednání bodu na zasedání zastupitelstva nebo iniciace místního referenda. O těchto a dalších politických nástrojích se více dočtete v našem manuálu Politické nástroje občana: Jak efektivně upozornit na problém nebo prosadit jeho řešení?

Co je to petice a komu jí můžete adresovat?

Petice je jakákoliv žádost, návrh nebo stížnost, se kterou se ve věci veřejného nebo společenského zájmu obracíte na orgány veřejné moci.[2] Pro zpřehlednění budeme pro tyto orgány používat souhrnné označení úřad. Mezi tyto úřady řadíme:

  • Státní orgány, například ministerstva, Poslaneckou sněmovnu, Senát či finanční úřad.
  • Samosprávné orgány obcí, krajů a hlavního města Prahy. Sem patří například zastupitelstvo, rada, starosta obce nebo hejtman kraje.
  • Právnické osoby, kterým byla svěřena působnost státního orgánu.[3] Příkladem je Státní zemědělský intervenční fond.[4]

Petice se musí týkat veřejného nebo společenského zájmu. To znamená, že cíl petice je obecně prospěšný pro větší množství osob, kterých se týká. Opakem veřejného zájmu je soukromý zájem, tedy zájem jedné osoby nebo úzké skupiny osob.[5] Peticí proto například nemůžete žádat, aby váš soused nepouštěl na svém pozemku hlasitou hudbu, která vás během dne ruší. Jde totiž pouze o váš soukromý zájem. Můžete ale například požadovat, aby vaše obec zřídila obecní policii. Je totiž v zájmu celé vaší obce, aby bylo ve vaší obci bezpečno.

Kdo může petici předložit úřadu?

Petici můžete sepsat buď sami, nebo jako skupina osob. Pokud petici sepsala skupina osob, označujeme takovou skupinu jako petiční výbor.[6]

Petici může sepsat každý, tedy občan České republiky, cizinec nebo dokonce právnická osoba (př. spolek nebo obchodní společnost), pokud je tato petice v souladu s účelem této právnické osoby. Petici na ochranu životního prostředí tak může sepsat i spolek, jehož hlavním účelem je ochrana přírody či životního prostředí.[7]

Pokud jste petici sepsali jako jednotlivec, neváže vás žádná věková hranice. Pokud jste ale petici sepsali v petičním výboru, musíte vybrat osobu, která je starší 18 let. Tato osoba vás bude zastupovat při jednání s úřady.[8] Tato osoba však nemusí být členem petičního výboru.

Co musí petice obsahovat?

Každá petice musí splnit několik podmínek, které stanoví zákon o právu petičním. Pokud vaše petice tyto podmínky nesplní, nebude se jí úřad zabývat. Každá petice musí být písemná a musí obsahovat:[9]

  • Požadavek, tedy určitou žádost či návrh, který chcete, aby úřad splnil.
  • Podpisové archy, do kterých se podporovatelé podepisují.
  • Informace o tom, kdo petici sepsal.

Petice musí vždy obsahovat identifikační údaje toho,

  • kdo petici sepsal (předkladatele) a toho,
  • kdo je oprávněn s úřady ve věci petice jednat.

V následující tabulce tyto údaje shrnujeme pro jednotlivé předkladatele:

Předkladatel

Jaké informace o předkladateli musí petice obsahovat?

Petiční výbor

Jména, příjmení a bydliště všech členů petičního výboru

Jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat

Jednotlivec

Jméno a příjmení a bydliště osoby, která petici sepsala.

Právnická osoba (př. spolek)

název, sídlo a IČO právnické osoby

jméno, příjmení a bydliště osoby, která je oprávněná za právnickou osobu jednat

Do petice uveďte, kterému úřadu ji zasíláte.

Pokud si nejste jistí, zda vaše petice obsahuje vše potřebné, můžete pro sepsání využít náš vzor Petice.

Co musí obsahovat podpisový arch?

Do podpisových archů se podepisují podporovatelé petice. Aby byl petiční arch i podpis v něm platný, musí podpisový arch obsahovat[10]:

  • Jméno, příjmení a bydliště podepisujícího se podporovatele a jeho podpis.
  • Označení a popis petice. Celý text petice nemusíte uvádět na každém podpisovém archu. Z popisu petice ale musí být občanům zřejmé, jakou petici podepisují. [11]
  • Jméno, příjmení a bydliště osoby, která petici sestavila, nebo osoby, která zastupuje petiční výbor v komunikaci s úřady. To uveďte na každém podpisovém archu.

Co petice nesmí obsahovat?

Podle zákona o právu petičním nesmí petice:

  • Zasahovat do nezávislosti soudů. Nemůžete proto požadovat, aby soud rozhodl konkrétní spor určitým způsobem.[12]
  • Vyzývat k porušování zákonů a ústavy, k omezování lidských práv, rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti nebo k násilí.[13]

Pokud petice takovou výzvu obsahuje, úřad k ní nebude přihlížet. To znamená, že úřad na petici nemusí nijak reagovat. Jiným způsobem není obsah petic omezen.

Nasbírejte podpisy!

Jakmile petici sepíšete, můžete pod ní začít sbírat podpisy. Petici může podepsat každý bez ohledu na věk. Petici tedy může podepsat i osoba mladší 18 let. Abyste mohli podpisy pod petici sbírat, nemusíte být jejím signatářem ani členem petičního výboru. Musí vám však být alespoň 16 let.

Pro sběr podpisů nepotřebujete žádné povolení a k podpisům můžete ostatní vyzývat jakýmkoli zákonným způsobem. S peticí tak můžete oslovovat například lidi na ulici, v parku či na náměstí. Nikoho ale nemůžete k podpisu nutit. Každý navíc musí mít možnost seznámit se s obsahem petice dříve, než ji podepíše.

Pro sběr podpisů můžete také postavit petiční stánek.[14] Pro petiční stánek nepotřebujete povolení k záboru veřejného prostranství. Stánek ale musíte umístit tak, aby neomezoval dopravní provoz. Musíte také dodržovat veškeré právní předpisy, například požární a hygienická pravidla. [15]

Petici můžete také nechat na veřejně přístupném místě.[16] Můžete se tak domluvit třeba s provozovatelem vaší oblíbené kavárny nebo restaurace. Pokud s tím provozovatel souhlasí, můžete zde petici nechat k podpisu. 

Zákon neurčuje minimální počet podpisů, který musíte pod petici nasbírat.[17] Stačí proto, aby petici podepsal jediný člověk, a to včetně vás. Petice s větším počtem podpisů však mají obvykle větší politickou váhu. Petice navíc nejsou pro úřady závazné. Úřad, kterému petici doručíte, na petici sice musí odpovědět. Sám se ale rozhodne, zda požadavky petice splní. Je proto vhodné, aby bylo nasbíraných podpisů co nejvíce.

Zašlete petici úřadu

Text petice a petiční archy s podpisy zašlete úřadu, kterému je petice adresována. Pokud posíláte petici více úřadům, stačí, když jim pošlete kopie petice a podpisových archů. Nemusíte se bát, že petici pošlete špatnému úřadu. Pokud totiž petici doručíte na úřad, který se agendou petice nezabývá, musí ji tento úřad do pěti dnů předat správnému úřadu. Zároveň vás musí informovat, že petici příslušnému úřadu předal.[18]

Úřad se peticí nemusí řídit

Úřad musí petici přijmout a do 30 dnů od doručení vám na ni musí také písemně odpovědět. V odpovědi musí úřad uvést svůj postoj k věci, které se petice týkala, a jakým způsobem petici vyřídil. Uvede tedy, zda požadavkům petice vyhověl nebo nevyhověl. Požadavkům vyhovět nemusí, jelikož petice pro něj není závazná.[19] Petice je proto spíše slabším právním nástrojem. I tak ale může fungovat. Peticí totiž dáváte úřadu najevo, co si lidé přejí a kolik lidí za tímto požadavkem stojí.

Pokud úřad vaší petici nevyhoví, existují stále další nástroje, kterými můžete vašeho cíle dosáhnout. Jejich přehled naleznete v našem manuálu Politické nástroje občana: Jak efektivně upozornit na problém nebo prosadit jeho řešení?

Je elektronická petice peticí?

Aby byla petice peticí ve smyslu petičního zákona, musí jí podporující osoby podepsat. Klasická elektronická (online) petice, kterou osoby „podepisují“ pouze elektronickým zadáním svého jména, popř. kontaktních údajů (př. e-mail), peticí ve smyslu petičního zákona není. K podepisování ve smyslu zákona nedochází.

Úřad na klasickou elektronickou petici nemusí odpovědět. To ale neznamená, že nemá smysl takovou petici „podepsat“. Hlavním cílem petice je totiž upozornit na problém, který mají státní orgány řešit. Elektronická petice, kterou „podepíše“ velké množství lidí, proto může mít větší dopad než klasická petice s méně podpisy.

Aby taková elektronická petice byla peticí ve smyslu petičního zákona a orgány na ní musely reagovat, musely by jí podporující osoby podepsat zaručeným elektronickým podpisem podle zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.[20]

Petici je také od 1. února 2022 možné podat elektronicky pomocí nástroje ePetice v Portálu občana. Takto sepsaná ePetice má stejnou váhu, jako klasická petice podle petičního zákona.[21] Takzvanou ePetici může podepsat každá osoba prostřednictvím Portálu občana. Přístup k Portálu občana získáte například pomocí elektronického občanského průkazu.

Bližší informace o tom, jak můžete podat a podepsat ePetici, naleznete na internetových stránkách Ministerstva vnitra.

Co můžete dělat, když úřad nakládá s peticí protiprávně?

Úřad, kterému petici pošlete, nesmí údaje z petičních archů poskytnout třetím osobám. Třetí osobou je každá osoba kromě autora petice a úřadů, kterým petici adresujete. Jedná se totiž o chráněné osobní údaje osob, které petici podepsaly. Pokud úřad tyto osobní údaje přesto poskytne třetím osobám, jedná v rozporu se zákonem.[22] Existuje několik možností, jak se můžete tomuto protizákonnému postupu bránit.

Obraťte se na Úřad pro ochranu osobních údajů

Nejúčinnější nástrojem, kterým se můžete bránit proti nezákonnému nakládání s osobními údaji, které obsahuje vaše petice, je dle našeho názoru stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů.[23] Pokud totiž úřad předá petici třetí osobě bez souhlasu těch, kteří ji podepsali, porušuje nařízení GDPR.[24] Bližší informace k podání stížnosti najdete na internetových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Pokud úřad na základě podnětu shledá, že k porušení vašich práv mohlo dojít, provede kontrolu. Úřad vás musí do tří měsíců poté, co podnět přijme, informovat o pokroku v řešení vašeho podnětu nebo o výsledku kontroly.[25] Pokud při kontrole dojde k závěru, že úřad poskytl osobní údaje třetí osobě neoprávněně, může mu uložit pokutu.

Bližší informace k ochraně osobních údajů najdete v našem manuálu GDPR: Jak právo chrání osobní údaje?

Podejte stížnost úřadu, který pochybil

Můžete se také obrátit se stížností na úřad, který s osobními údaji uvedenými v petici nezákonně nakládal. Ten musí stížnost do 60 dnů vyřídit. Pokud usoudí, že je stížnost důvodná, musí pak učinit opatření k nápravě. Takovým opatřením může být například pracovněprávní postih úředníka, který petici předal třetí osobě.[26]

Při podání stížnosti požádejte, aby vás úřad vyrozuměl o vyřízení vaší stížnosti. Pokud o vyrozumění nepožádáte, musí vám úřad pouze sdělit, zda stížnost shledal důvodnou či nikoliv.

Pokud nejste spokojeni se způsobem, kterým úřad vaši stížnost vyřídil, může se obrátit na nadřízený správní orgán. Ten může způsob vyřízení stížnosti přezkoumat.[27]

Bližší informace k podání stížnosti naleznete v našem manuálu Jak a kdy podat stížnost na nevhodné chování úředníků?

Zvažte žalobu na ochranu osobnosti

Soukromoprávním prostředkem ochrany je žaloba na ochranu osobnosti k soudu. Občanský zákoník totiž chrání soukromí a osobní projevy člověka.[28] Můžete proto žádat, aby vám úřad, který neoprávněně poskytl vaše údaje uvedené v petici, nahradil škodu i nemajetkovou újmu, kterou vám tím způsobil.[29]

Tento způsob obrany proti pochybení úřadu je však časově i finančně náročný. Jeho výsledek je navíc nejistý. Jako žalobce totiž budete muset u soudu prokázat, že úřad vaše práva skutečně porušil.

Pokud se vydáte touto cestou, doporučujeme vám obrátit se na advokáta. Ideální je obrátit se na takového advokáta, který má s podobným typem žalob určité zkušenosti. Pro nalezení vhodného advokáta můžete využítSeznam advokátů České advokátní komory.

Zvažte podání trestní oznámení

Můžete také podat trestní oznámení policii nebo státnímu zastupitelství. Pokud totiž pracovník úřadu nezákonně poskytl osobní údaje obsažené v petici třetí osobě, mohl se dopustit zneužití pravomocí úřední osoby.[30] Policie by však v takovém případě musela zjistit, která konkrétní osoba se tohoto případného trestného činu dopustila.

Pro podání trestního oznámení můžete použít náš vzor Trestní oznámení.


[17] Výjimkou je petice, kterou adresujete Senátu České republiky. Aby Senát jemu adresovanou petici projednal na své nejbližší schůzi, musíte pod ní získat alespoň 10 000 podpisů. Viz § 142a zákona č. 107/1999 Sb. o jednacím řádu Senátu.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty