Jak správně založit spolek

Tento manuál vás provede procesem založení spolku. Dozvíte se, jaké kroky jsou pro založení potřebné. Nastíníme taky, v jakých situacích je právě spolek vhodnou formou spolupráce.  

Při zakládání spolku vám může být k užitku také náš manuál Jak vyplnit inteligentní formulář při zakládání spolku. Odpovědi na nejčastější otázky spojené s fungováním spolku najdete v našem Základním spolkovém check-listu. Pokud si chcete před založením spolku přečíst více o tom, do jakých řízení se mohou spolky zapojit, doporučujeme k prostudování nás manuál Kterých řízení se může Váš spolek účastnit?.

Proč právě spolek?

Občanský zákoník rozlišuje tři typy právnických osob soukromého práva, a to korporace, fundace a ústavy. Hlavní rozdíl je v tom, co tvoří podstatu a základ právnické osoby. U korporací je to společenství osob, u fundací souhrn majetku a u ústavu trocha od obojího.

Korporace jsou společenství lidí nebo právnických osob. Zvláštní zákony upravují nejrůznější korporace (obchodní korporace, politické strany, církve, honební společenstva, společenství vlastníků jednotek aj.). Občanský zákoník podrobněji upravuje jedinou korporaci, a to spolek.[1] Spolek nahradil občanské sdružení, které do konce roku 2013 upravoval zrušený zákon o sdružování občanů.

Fundace jsou právnické osoby, jejichž základ tvoří majetek vyčleněný k určitému účelu. Občanský zákoník fundace rozděluje na nadace, nadační fondy a přidružený fond. Nadací je např. Dobrý anděl.

Ústav propojuje osobní i majetkovou složka předchozích dvou právnických osob. Ústavy provozují společensky nebo hospodářsky užitečné činnosti pro veřejnost. Může jít o vědecké, zdravotnické, vzdělávací nebo kulturní instituce. Jejich služby mají být dostupné pro kohokoli, kdo splňuje předem stanovené podmínky. Tímto se liší od spolků, které mohou být založeny i za účelem, který prospívá pouze zakladatelům.

Pokud zakládáte právnickou osobu, je důležité zvolit správnou formu, a to tak, aby se hodila pro účely, pro které jí chcete využít. Kdy je tedy vhodné založit právě spolek? Spolky jsou dobrou variantou v případech, kdy má určitá skupina lidí společný zájem nebo společný cíl, na jehož dosažení by se ráda společně podílela.

Co může být hlavní a vedlejší činností spolku?

Spolek může vykonávat hlavní a vedlejší činnost. Hlavní činnost má směřovat k uspokojování a ochraně zájmů, pro které byl spolek založen. Vedlejší činnosti by potom měla podporovat činnost hlavní. Podnikání a jiná výdělečná činnost může být vedlejší činností, ale nikdy ne hlavní činností. Spolek je tedy neziskovou právnickou osobou. Pro lepší představu by to mohlo vypadat asi takto:

Společný zájem	Hlavní činnost	Vedlejší činnost
Ochrana přírody a krajiny v obci	Zapojení se do plánování a činnosti obce, které mohou mít dopad na okolní přírodu a krajinu.	Provozování e-shopu s produkty místních farmářů a řemeslníků. Případný výnos z prodeje poputuje na pokrytí nákladů na provoz spolku.
Podpora literární a umělecké činnosti mládeže	Pořádání táborů se zaměřením na divadlo, tanec, hudbu a tvůrčí psaní	Pronájem prostor, které spolek pro pořádání tábora vlastní mimo letní sezónu. Výnos z pronájmu poputuje na krytí nákladů za pořádání táborů.

Jak postupovat krok za krokem?

Pokud jste se už rozhodli, že spolek je pro vás to pravé, můžete přistoupit k jeho ustanovení. Proces ustanovení spolku je dvoufázový. Nejprve musíte spolek založit, následně potom, co ho rejstříkový soud na váš návrh zapíše do spolkového rejstříku, spolek vznikne.

1. Založte spolek

Abyste spolek mohli založit, musíte být nejméně tři. [2]  Občanský zákoník nabízí dva základní způsoby, jak založit spolek, a to:

• shodou zakladatelů na obsahu stanov,[3] nebo
• usnesením ustavující schůze.[4]

V obou případech musíte přijmout stanovy. Stanovy můžete přijmout v prosté písemné formě nebo v elektronické formě s elektronickým podpisem. Povinnými náležitostmi stanov jsou:[5]

• Název a sídlo spolku - Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí i zkratka „z. s.“.[6] Název spolku musí být odlišný od názvů již existujících právnických osob, nahlédněte tedy před výběrem nejprve do veřejného rejstříku. 
• Účel spolku.
• Práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat.
• Určení statutárního orgánu - Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat jménem spolku. Stanovy musí také určit, jestli statutární orgán bude kolektivní (tj. výbor) nebo individuální (tj. předseda).

Pro vytvoření stanov můžete použít náš vzor Stanovy spolku.

Buď se s ostatními zakladateli dohodněte na obsahu stanov…

V prvním případě můžete spolek založit jednoduše tak, že se jako zakladatelé spolku dohodnete na obsahu stanov. Bude se fakticky jednat o smlouvu mezi zakladateli, tzv. dohodu o obsahu stanov spolku.

Do dohody o obsahu stanov uveďte:

• Identifikační údaje vás jakožto zakladatelů (tedy alespoň jméno a příjmení, adresu a datum narození).
• Ustanovení o tom, že se zakladatelé se shodli na znění stanov spolku. Doporučujeme uvést, že se shodli i na obsazení statutárním orgánu, jehož členy v dohodě identifikujete.
• Samotný obsah stanov se všemi náležitostmi, které musí mít.
• Datum a místo podpisu a podpis.

…nebo svolejte ustavující schůzi

K založení spolku na ustanovující schůzi se obvykle přistupuje, pokud se na založení podílí větší počet osob, nebo není předem znám konkrétní počet osob, které budou na založení participovat.

Ustanovující schůzi musíte svolat alespoň 30 dní před tím, než se bude konat. Jako svolavatel schůze vypracujete stanovy a pozvete na schůzi zájemce o založení spolku. V pozvánce musíte uvést místo, čas a pořad zasedání.[7]

Každý, kdo se na ustavující schůzi dostaví a splňuje podmínky pro členství ve spolku, se zapíše do listiny přítomných. Na toto se hledí jako na oficiální řádnou přihlášku do spolku.[8] Na ustavující schůzi se přijmou stanovy prostřednictvím hlasování. Aby byly stanovy přijaty, musí pro ně hlasovat alespoň většina přítomných. Kdo hlasoval proti přijetí stanov, může od přihlášky odstoupit a nestane se tak členem spolku.[9]

Na ustavující schůzi také doporučujeme zvolit první členy statutárního orgánu.

Z ustanovující schůze je potřeba do 30 dnů pořídit zápis.[10] O tom, že někdo hlasoval proti přijetí stanov, musíte učinit záznam v listině přítomných.

K vytvoření zápisu ze schůze můžete využít náš vzor Zápis z ustavující schůze spolku.

2. Podejte návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku

Spolek vzniká zápisem do spolkového rejstříku.[11] Reálně existovat tedy začíná právě zápisem, nikoli založením.

Právní úpravu spolkového rejstříku najdete v rejstříkovém zákoně. Spolkový rejstřík vede rejstříkový soud, kterým je místně příslušný krajský soud.  Pokud si nejste jisti, který to je, využijte vyhledávač na webu Nejvyššího správního soudu.

1. Vyplňte elektronický formulář

Návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí.[12] Návrh na zápis podejte bez zbytečného odkladu po založení spolku.[13]

Návrh musíte podat na formuláři, který uveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti.[14] Formulář musíte vyplnit elektronicky.[15] Následně máte dvě možnosti:

• Vyplněný formulář potom vytisknete a návrh podáte listinnou formou. V takovém případě musíte nechat podpis navrhovatele úředně ověřit.
• Vyplněný formulář podáte v elektronické podobě. V takovém případě návrh musíte podepsat uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslat prostřednictvím datové schránky osoby, která návrh na zápis podává. [16] 

2. K návrhu přiložte potřebné přílohy

Všechny přílohy, které je potřeba k zápisu přiložit, shrnuje následující tabulka:

Typ přílohy	Požadovaný druh podpisu	Odkaz na vzor
Souhlas majitele nemovitosti, ve které má spolek sídlo (starý maximálně 3 měsíce)[17]	Úředně ověřený podpis	Souhlas majitele nemovitosti s umístěním sídla spolku
Souhlas člena statutárního orgánu (např. předsedy) s tím, že bude zapsán do veřejného rejstříku a jeho čestné prohlášení o tom, že je svéprávný a není v úpadku	Úředně ověřený podpis	Čestné prohlášení a souhlas osoby zapisované do spolkového rejstříku
Zápis o založení spolku. Jsou dvě varianty podle toho, jak jste spolek zakládali: Zápis z ustavující schůze. Dohoda o obsahu stanov.	Stačí neověřené podpisy	Zápis z ustavující schůze spolku
Aktuální stanovy.  Musí být podepsané: navrhovatelem při založení spolku na ustavující schůzi zakládajícími členy, pokud spolek zakládáte shodou zakladatelů na obsahu stanov	V obou případech stačí neověřené podpisy.	Stanovy spolku
Oprávnění k podnikatelské nebo jiné činnosti, pokud toto oprávnění spolek ke své hlavní nebo vedlejší činnosti bude potřebovat	Podpis není třeba

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo Seznam příloh přikládaných k návrhu na zápis spolku, pobočného spolku nebo změnu údajů o spolku nebo pobočném spolku. Tento seznam má pouze informativní a orientační charakter, ale můžete ho použít pro kontrolu toho, že pro zápis máte vše potřebné.

Podpisy si můžete nechat úředně ověřit na úřadě nebo na poště se službou Czechpoint (seznam poboček České pošty s otevírací dobou) za 30 Kč. Podpisy vám mohou úředně ověřit také zapsaní notáři či advokáti.

3. Vše zašlete rejstříkovému soudu

Pokud rejstříkový soud zjistí, že má váš návrh nějaké vady nebo nedostatky, vyzve vás do 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu k tomu, abyste odstranili vady nebo doplnili chybějící listiny.[18]

Rejstříkový soud následně do 5 dní od podání návrhu:

• spolek zapíše nebo
• rozhodne o odmítnutí návrhu.[19]

Pokud by soud zůstal nečinný (tedy spolek nezapsal ani nerozhodl o odmítnutí zápisu), spolek se třicátým dnem od podání návrhu považuje automaticky za zapsaný.[20]

Zápis spolků do spolkového rejstříku je od 1. 5. 2015 zdarma (včetně prvozápisů).[21] Neplatíte za zápis tedy žádné poplatky.