Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Jaká pravidla platí pro veřejné zakázky malého rozsahu?

Vytvořeno dne 18. 7. 2018 — Aktualizováno dne 15. 3. 2022.

Obsah

Zajímá vás, kdy jde o zakázku malého rozsahu? Jakými pravidly se musí zadavatel v takovém případě řídit? Jak moc se proces zadávání liší od zakázek na vyšší plnění? Na tyto i další otázky naleznete odpověď v tomto manuálu.

Obecnější informace ke všem veřejným zakázkám si můžete přečíst v našem manuálu Zadávání veřejných zakázek: jaká pro něj platí pravidla a jak ho kontrolovat?

Jak dělíme veřejné zakázky a proč je to důležité?

Obecně platí, že státní správa musí veřejné prostředky vynakládat efektivně, účelně a hospodárně. To zajišťuje mimo jiné právě právní úprava veřejných zakázek. Hospodaří se tu totiž s veřejnými prostředky, nikoli s prostředky jednotlivce. Zadávací proces je z toho důvodu upraven mnohem striktněji než proces uzavírání smluv podle občanského zákoníku.

Pro všechny veřejné zakázky ale neplatí stejná pravidla. Veřejné zakázky se dělí podle toho, jaká je jejich předpokládaná hodnota (přesnou hodnotu se totiž zadavatel dozví až po skočení zadávacího řízení). Podle tohoto pravidla se zakázky dělí do tří skupin:

  • zakázky nadlimitní,
  • zakázky podlimitní a
  • zakázky malého rozsahu.

Pro každý z těchto druhů zakázek platí odlišná pravidla. Jaká konkrétní pravidla budou pro kterou zakázku platit, se dozvíme právě podle předpokládané hodnoty zakázky. Tato pravidla a proces zadávání veřejných zakázek upravuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („zákon o veřejných zakázkách“).

Tento manuál se věnuje pouze zakázkám malého rozsahu. Pokud se chcete dozvědět, co platí pro veřejné zakázky obecně, můžete si přečíst náš manuál Zadávání veřejných zakázek: jaká pro něj platí pravidla a jak ho kontrolovat?

Co je to zakázka malého rozsahu?

Jedná se o jakoukoli veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota je stejná nebo nižší než:[1]

  • 2 000 000 Kč v případě veřejné zakázky na dodávky či služby, anebo
  • 6 000 000 Kč v případě veřejné zakázky na stavební práce.

Dělení veřejných zakázek podle předmětu plnění (na dodávky, stavení práce a služby) popisuje manuál Zadávání veřejných zakázek: jaká pro něj platí pravidla a jak ho kontrolovat?

Čím se musí zadavatel řídit?

Zakázky malého rozsahu nemusí zadavatel zadat v zadávacím řízení.[2] Zadavatel tak může postupovat podle svého uvážení způsobem, který je přiměřený pro daný druh zakázky a pro její hodnotu. Jinak bude zadavatel postupovat v případě zakázky s předpokládanou hodnotou plnění 1,9 mil. Kč a jinak s předpokládanou hodnotou plnění 40 000 Kč.

Pokud zadavatel i přes to, že nemusel, zahájí na zakázku malého rozsahu zadávací řízení, bude muset postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek.[3] Jelikož ale nemá povinnost zakázku zadat v zadávacím řízení, může zadávací řízení kdykoli zrušit. Zadavatel si například může uvědomit, že jeho zakázka splňuje limit pro zakázku malého rozsahu až po tom, co zahájil zadávací řízení. I v této chvíli může přistoupit ke zrušení zadávacího řízení, nemá totiž vůbec povinnost přes zadávací řízení postupovat. Aby zadavatel dostál zásadě transparentnosti, měl by ale tento krok (proč zadávací řízení zrušil) vždy odůvodnit (tím, že šlo o zakázku malého rozsahu).

I když zadavatel nepostupuje přes zadávací řízení, musí se vždy řídit zásadami, které platí pro zadávání veřejných zakázek.[4] Jsou to:

  • zásada transparentnosti,
  • zásada přiměřenosti,
  • zásada rovného zacházení,
  • zásada zákazu diskriminace,
  • zásada sociálně odpovědného zadávání,
  • zásada environmentálně odpovědného zadávání a
  • zásada inovací.

Všechny zásady[5] blíže popisujeme v manuálu Zadávání veřejných zakázek: jaká pro něj platí pravidla a jak ho kontrolovat?

Někteří zadavatelé tvoří vlastní interní předpisy

Zákon neupravuje zakázky malého rozsahu nijak podrobně, proto tvoří někteří zadavatelé vlastní interní předpisy, které zákon doplňují. Vnitřní předpisy pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu mohou zjednodušit postupy zadavatele tím, že je sjednotí. Zájemcům o veřejnou zakázku předpisy umožní předvídat, jakými procesy bude jejich nabídka procházet nebo podle jakých kritérií ji bude zadavatel hodnotit.

Protože interní předpisy vydává sám zadavatel, neexistuje mnoho možností, jak se bránit, když je zadavatel nedodrží. Pokud je však zadavatelem veřejné zakázky obec, můžete se s podnětem obrátit na Ministerstvo vnitra, které kontroluje hospodaření obce. Více informací se dočtete v závěru tohoto manuálu.

O tyto interní předpisy můžete požádat prostřednictvím žádosti o informace. Jak žádost podat a jak celý proces probíhá, popisujeme v manuálu Kompletní průvodce právem na informace. K podání žádosti můžete využít náš vzor Žádost o informace.

Může zadavatel veřejnou zakázku rozdělit na více zakázek malého rozsahu?

Zadavatel nesmí veřejnou zakázky uměle rozdělit s cílem, aby snížil její předpokládanou hodnotu a vyhnul se tím přísnější zákonné úpravě pro zadávací řízení. Pokud tedy zadavatel veřejnou zakázku rozdělí, musí každou její část zadat těmi postupy, které odpovídají celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.[6]

V případě, že byste například měli veřejnou zakázku na stavební práce s předpokládanou hodnotou 8 mil. Kč, můžete ji sice rozdělit na části (např. na dvě části po 4 mil. Kč), ale nesmíte ji pak označovat jako dvě zakázky malého rozsahu. Pořád se totiž budeme na zakázku dívat jako na celek (tj. jedna zakázka na stavební práce za 8 mil. Kč). Obě dvě části (po 4 milionech Kč) by se tedy posuzovaly jako podlimitní zakázka, nikoli jako zakázky malého rozsahu.

Jak zjistíte předpokládanou hodnotu zakázky, kterou zadavatel rozdělil na části?

Předpokládanou hodnotu rozdělené zakázky zjistíte tak, že sečtete předpokládané hodnoty všech částí veřejné zakázky. Jako část rozdělené veřejné zakázky musíte do součtu zahrnout předpokládanou hodnotu všech plnění, která:

  • tvoří jeden funkční celek (což zahrnuje věcnou i místní souvislost) a
  • jsou zadávána v časové souvislosti.[7]

Pokud například někdo staví dva úseky chodníku (věcná souvislost, jde o stejné plnění), které se nacházejí každý na jedné straně vozovky (místní souvislost) a které se mají stavět ve stejnou dobu (časová souvislost), můžete se domnívat, že jde o jednu veřejnou zakázku. Můžete tak stanovit její předpokládanou hodnotu tím, že sečtete obě ceny, za které se plánují stavět oba úseky chodníku.

Jak můžete zakázky kontrolovat a kam se můžete obrátit, pokud objevíte nesrovnalosti?

Jak můžete nesrovnalosti objevit?

Nesrovnalosti ve veřejné zakázce můžete objevit ve smlouvě o veřejné zakázce.  Smlouvu, kterou s vítězným uchazečem uzavřeli, musí zadavatelé na svých profilech uveřejnit do 15 pracovních dnů od jejího uzavření. Kritériem pro to, kdy zadavatel smlouvu uveřejnit musí a kdy ne, je cena zakázky. Ať už se smlouva týká dodávek, stavebních prací nebo služeb, zadavatel nemusí uveřejňovat smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesahuje 500 000 Kč (tedy smlouvy na 500 001 Kč včetně už uveřejňovat musí). Tato cena se počítá bez daně z přidané hodnoty.[8]

Zadavatel také nemusí smlouvu uveřejnit na svém profilu, pokud ji již zveřejnil podle zákona o registru smluv.[9] Pokud tedy na profilu zadavatele nic nenajdete, nemusí to ještě znamenat, že smlouva s cenou veřejné zakázky nad 500 000 Kč neexistuje. Zkontrolujte proto vždy ještě registr smluv. Ať už zadavatel smlouvu uveřejnil v registru smluv nebo na profilu zadavatele, dává vám to možnost, jak veřejné zakázky kontrolovat.

Profily zadavatelů najdete na:

Více o uveřejňování smluv na veřejné zakázky se dočtete v manuálu Zadávání veřejných zakázek: jaká pro něj platí pravidla a jak ho kontrolovat? Za splnění určitých podmínek bude muset zadavatel zveřejnit smlouvu v registru smluv. O tom pojednává náš manuál Registr smluv: kontrolujte nakládání s veřejnými prostředky.

Kam se obrátit, pokud nesrovnalosti objevíte?

Můžete podat o oznámení o spáchání přestupku nebo trestní oznámení

Zákon o veřejných zakázkách upravuje celou řadu přestupků, kterých se může zadavatel dopustit. Pokud máte podezření, že ke spáchání některého z nich došlo, můžete využít náš vzor Oznámení o spáchání přestupku a manuál Přestupkové řízení.

Pokud máte podezření na spáchání trestného činu (např. zneužití pravomoci úřední osoby[10]), můžete podat trestní oznámení k Policii ČR. Využít můžete náš vzor Trestní oznámení a manuál Jak podat trestní oznámení.

Pokud zadavatel nezveřejnil smlouvu o veřejné zakázce s plněním nad 500 000 Kč, můžete se obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Pro zakázky malého rozsahu platí určitá specifika. Dozor nad zadáváním veřejných zakázek obecně vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“). Zákon ale výslovně vylučuje z dozorčí pravomoci ÚOHS veřejné zakázky malého rozsahu.[11] Zakázky malého rozsahu bude ÚOHS dozorovat pouze v případě, pokud je zadavatel dobrovolně zadá v režimu zákona, tedy v některém z druhů zadávacích řízení.

Zákon o zadávání veřejných zakázek totiž upravuje primárně proces zadávání veřejných zakázek, což jsou postupy od zahájení řízení do okamžiku, kdy zadavatel a dodavatel uzavřou smlouvu. Veřejné zakázky malého rozsahu ale nemusí být zadávány v zadávacím řízení, tedy v žádném formalizovaném postupu. ÚOHS tedy ve vztahu k zakázkám malého rozsahu pravomoc mít nebude, ledaže se zadavatel dobrovolně rozhodne zadávací řízení zahájit. V takovém případě se bude muset podřídit zákonné úpravě[12] a zadávání veřejná zakázky se pro účely dozoru bude považovat za podlimitní veřejnou zakázku.[13]

Kromě tohoto případu přezkoumává ÚOHS veřejné zakázky malého rozsahu pouze v jednom případě. ÚOHS přezkoumává, jestli zadavatel dodržuje svou povinnost, aby uveřejnil na svém profilu smlouvu, jejíž hodnota plnění je vyšší než 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (tedy 500 0001 Kč bez DPH už zveřejnit musí).[14] Pokud to zadavatel nedodržuje, může mu ÚOHS uložit sankce.[15]

Na nezákonné jednání zadavatele můžete ÚOHS upozornit tím, že podáte mu podnět. K tomu můžete využít náš vzor Podnět dle § 42 a manuál Podávání podnětů správním orgánům.

Můžete se obrátit s podnětem na krajský úřad nebo auditora

Kontrolu toho, jak obec nebo kraj hospodaří, tedy i jak postupují při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, každoročně provádí krajský úřad, auditor nebo auditorská společnost. V případě hlavního města Prahy je to místo krajského úřadu Ministerstvo financí, v případě pražských městských částí je to Magistrát hlavního města Prahy.[16]

Hlavním účelem této kontroly je, aby kontroloři přezkoumali, jak obec nebo kraj za uplynulý rok hospodařily a plnily rozpočet. Jak auditorovi, tak krajskému úřadu můžete podávat podněty, na jaká právní jednání obce (tedy například zadané veřejné zakázky) se má v rámci kontroly zaměřit pečlivěji. Těmito podněty se však auditor ani krajský úřad nemusí řídit.

Více se dozvíte v našem manuálu Jak můžete kontrolovat hospodaření obce.


 

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty