Poradna

Jaká pravidla platí pro zakázky malého rozsahu?

Vytvořeno dne 18. 7. 2018 — Aktualizováno dne 4. 12. 2020.

Obsah

Jedním z úkolů státní správy je hospodaření s veřejnými financemi. Obce, kraje i stát, případně jimi zřízené nebo dotované organizace, mohou kupovat zboží, služby nebo objednávat stavební práce. V těchto situacích vystupují jako zadavatelé veřejné zakázky.[1] Na veřejné zakázky musí orgány státní správy vybrat dodavatele na základě veřejného zadávacího řízení, pokud jejich předpokládaná hodnota dosáhne:

  • 2 000 000 Kč (bez DPH) v případě dodávek nebo služeb, nebo
  • 6 000 000 Kč (bez DPH) na stavební práce.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky zahrnuje všechna plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Zadavatel nesmí veřejnou zakázku uměle rozdělit s cílem snížit její předpokládanou hodnotu, aby se tak vyhnul přísnější zákonné regulaci pro zadávací řízení.

Povinnosti zadavatelů veřejných zakázek

Pokud zakázka nedosáhne shora uvedeného limitu nebo je mu rovna, jde o tzv. zakázku malého rozsahu[2] a zadavatel nemusí postupovat podle pravidel zadávacích řízení upravených zákonem o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“).

Zadavatel však musí přesto dodržet základní zásady tohoto zákona:[3]

  • zásadu transparentnosti – zadavatel musí předem jasně stanovit kritéria výběru a postupovat tak, aby nevznikla pochybnost o objektivním výběru vítězné nabídky,[4]
  • zásadu rovného zacházení – zadavatel stanoví stejné podmínky všem potenciálním dodavatelům, tedy možnost přístupu k veřejné zakázce a možnost úspěchu ve výběrovém řízení je dána všem bez rozdílu,
  • zásadu zákazu diskriminace – zadavatel nesmí neoprávněně zvýhodnit nebo znevýhodnit některého ze zájemců oproti ostatním, všichni mají stejnou příležitost zakázku získat,[5]
  • zásadu přiměřenosti – zadavatel nastaví parametry zadávacího řízení tak, aby byly přiměřené charakteru či předmětu veřejné zakázky (přiměřené požadavky na kvalifikaci, přiměřené zadávací podmínky, lhůty, smluvní pokuty apod.).[6]

Pokud hodnota plnění smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu převýší 500 000 Kč bez DPH, je zadavatel povinen zveřejnit ji na svém profilu zadavatele, včetně všech dodatků a příloh.[7] Smlouvy, u nichž je hodnota plnění nižší, ale přesahuje 50 000 Kč, lze v případě, že jsou splněny podmínky podle zákona o registru smluv (mj. jednou ze stran smlouvy je povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím), nalézt také v registru smluv. Pokud chcete vědět více o tom, jak mohou občané používat registr smluv, podívejte se do našeho manuálu.

Vzhledem k nedostatkům zákonné regulace u veřejných zakázek malého rozsahu tvoří někteří zadavatelé také vlastní interní pokyny, které ji doplňují. Vnitřní směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu může zjednodušit postupy zadavatele prostřednictvím jejich sjednocení. Zájemci o veřejnou zakázku směrnice naopak umožní předvídat, jakými procesy bude jeho nabídka procházet, nebo podle jakých kritérií bude hodnocena. Vzhledem k interní povaze těchto předpisů však neposkytují mnoho možností pro napadení jejich nedodržování veřejností kromě podání podnětu v případě, že shledáte, že nejsou dodržovány. O tyto interní předpisy lze požádat prostřednictvím žádosti o informace.

Kontrola postupu zadavatelů

Dozor nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy dle zákona o zadávání veřejných zakázek vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“). Zákon ale výslovně z dozorčí pravomoci ÚOHS vylučuje veřejné zakázky malého rozsahu a koncese malého rozsahu.[8]

Ministerstvo vnitra k tomu uvádí: „ZVZ upravuje primárně proces zadávání veřejných zakázek, tedy postupy od zahájení zadávacího řízení do okamžiku uzavření smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že veřejné zakázky malého rozsahu nemusí být zadávány v zadávacím řízení, resp. v žádném formalizovaném postupu upraveném v ZVZ, není ve vztahu k těmto zakázkám (s výjimkou situace, kdy se zadavatel dobrovolně rozhodne se zákonnému režimu podřídit) dána pravomoc ÚOHS vykonávat dozor nad jejich zadáváním.“ [9]

Přestože zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu tedy musí dodržovat základní zásady dle ZVZ, paradoxně není v pravomoci ÚOHS dohlížet nad tím, zda byly zásady skutečně dodrženy – tento závěr potvrzuje i relevantní judikatura.[10] Stanovisko Ministerstva vnitra dále upřesňuje: „Postup při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu se může stát předmětem dozoru ze strany ÚOHS pouze na základě dobrovolného rozhodnutí zadavatele, který ve smyslu § 4 odst. 4 ZVZ zahájí na základě vlastního rozhodnutí za účelem zadání takové veřejné zakázky malého rozsahu zadávací řízení (tedy formalizovaný postup upravený ZVZ).“ [11] Možnost kontroly veřejných zakázek malého rozsahu je tak značně omezená.

Nakládání územně samosprávných celků a úřadů s veřejnými prostředky však i přesto upravuje řada dalších předpisů, jako např.:

  • zákon o finanční kontrole, jehož předmětem je hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy,[12] nebo
  • zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který umožňuje iniciovat kontrolu v případě neoprávněného použití dotace obcí či krajem.[13] Více o tomto tématu se můžete dozvědět v našem manuálu.

Každý zadavatel může také k tomu, pověřit své vlastní kontrolní orgány, aby prověřily zadávání veřejných zakázek. Těmi jsou v případě obcí zejména finanční výbory. Výbory jsou při kontrole veřejné zakázky omezeny toliko na zjišťování jednotlivých postupů, navazujících kroků a jejich popis. Své závěry pak mohou shrnout do zápisu o provedené kontrole s uvedením případných zjištěných nedostatků, který je určen zastupitelstvu obce.

Pro veřejnost je nejvhodnějším způsobem vyvolání kontroly výkonu samostatné působnosti obce ve vztahu k zadávání veřejné zakázce malého rozsahu. Ke kontrole je příslušné Ministerstvo vnitra.[14] Ministerstvo vnitra je oprávněno vykonat kontrolu postupu obce a doporučit postup k nápravě. Doporučení ministerstva je pak zastupitelstvo obce povinno projednat na nejbližším zasedání zastupitelstva a předložit postup k nápravě zjištěných nedostatků a zamezení k jejich opakování.

Jak lze takový podnět podat a jaké jsou další možnosti postupu se dozvíte v našem manuálu, kde najdete i vzor podnětu. Manuál rovněž obsahuje informace k dalším nástrojům kontroly.

 


[4] Zadavatel postupuje transparentně, pokud jsou jeho úkony srozumitelné a náležitě odůvodněné.  Za netransparentní postup označil Nejvyšší správní soud například situaci, kdy zadavatel vyžadoval po dodavateli neurčitou kvalifikaci „technického směru“, aniž by požadavek blíže specifikoval (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2014, č. j. 3 As 63/2014 – 28)

[5] Ke zvýhodnění by došlo například tím, že by zadavatel vyžadoval společnou dodávku více druhů služeb, kde jednotlivé služby by mohlo dodat velké množství dodavatelů, ale společně by zakázku mohly splnit jen dvě nebo tři větší společnosti.

[6] Zásada vychází z evropské legislativy a je dovozována rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty