Poradna

Nadřazené kategorie: Fungování obcí a úřadů,

Rada obce a kraje: O čem rozhoduje a jak se zapojit do její činnosti?

Vytvořeno dne 20. 7. 2011 — Aktualizováno dne 12. 4. 2022.

Obsah

Chcete se dozvědět více o nástrojích aktivního občana, fungování a hospodaření obce či správním řízení? Vytvořili jsme bezplatný on-line kurz, který vás těmito tématy provede. Své znalosti veřejné správy můžete zdokonalit zde: Práva občana a fungování obce

Rady obcí a krajů rozhodují o celé řadě důležitých záležitostí, zabezpečují např. hospodaření obce či kraje a vydávají nařízení. Schůze rady jsou neveřejné. Tím se liší od zastupitelstva, jehož zasedání se můžete účastnit a k projednávaným věcem se přímo tam vyjadřovat. To ale neznamená, že by nad radami občané neměli žádnou kontrolu.

V tomto manuálu vám přiblížíme, o čem rada jako orgán obce či kraje rozhoduje. Poradíme vám také, jak ovlivnit program její schůze a jak se dostat k důležitým dokumentům.

Pokud něco řešíte s vaší obcí či krajem, můžou se vám hodit i naše další manuály, zejména Práva občanů obcí a krajů, Zastupitelstvo: o čem a jak rozhoduje, Jak se zapojit na jednání zastupitelstva a O čem může rozhodovat starosta?

Co je to rada?

Rada obce nebo kraje je výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti. Rozhoduje tedy v individuálních záležitostech samosprávy obce či kraje. Rada například rozděluje pravomocí v obecním úřadu, stanovuje celkový počet jeho zaměstnanců nebo stanovuje pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností.

V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat pouze, pokud to stanoví zákon. Rada v přenesené působnosti například vydává nařízení podle § 102 odst. 2 písm. d) zákona o obcích.

Více o dělení působnosti na samostatnou a přenesenou se dozvíte v našem manuálu Samostatná a přenesená působnost.

Kdo radu tvoří?

Rada je kolektivní orgán. Skládá se z radních, které volí zastupitelé ze svých řad.[1] Tvoří ji:

V obci

V kraji

Starosta

Hejtman

Místostarosta

Náměstek hejtmana

Další radní volení z řad zastupitelů

Další radní volení z řad zastupitelů

Rada obce má vždy lichý počet členů, který se pohybuje od pěti do jedenácti radních. Konkrétní počet radních závisí také na tom, kolik má obec zastupitelů. Zastupitelů totiž musí být minimálně trojnásobek než radních.

Existují i obce, které radu nemají. Rada obce se nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů. V těchto obcích vykonává některé její pravomoce zastupitelstvo a některé starosta.[2]

Počet krajských radních stanoví přímo zákon. Odvíjí se od lidnatosti kraje.[3]

Počet obyvatel kraje

Počet radních

Do 600 000

9

Více než 600 000

11

Jak rada jedná?

Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává starosta obce, u kraje hejtman kraje. Zákon však neupravuje, jakým způsobem. Může ji proto svolat jakkoli, a to i neformálně. Co kdyby byl ale starosta (hejtman) nečinný a radu dlouhodobě nesvolával? V zákoně žádný konkrétní postup pro takovou situaci nenajdete. Zasáhnout by v takovém případě mělo zastupitelstvo tím, že by starostu (hejtmana) odvolalo.

Rada na svých schůzích vydává usnesení a rozhodnutí (v praxi mezi nimi není rozdíl). K jejich přijetí je potřeba hlasů většiny všech členů rady. Pokud na schůzi dorazí méně než polovina všech radních, není rada vůbec schopná usnášet se.[4]

Kdo se může účastnit schůzí rady obce?

Na rozdíl od zasedání zastupitelstva jsou schůze rady neveřejné. Schůze rady se tedy účastní především její členové. Oprávnění účastnit se jednání rady má také tajemník obecního úřadu a ředitel krajského úřadu, kteří mají na schůzi poradní hlas. Rada může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího zastupitele nebo jiné osoby.[5] O účasti dalších osob (včetně zastupitelů) by mohlo rozhodnout i zastupitelstvo. Může se jednat o členy komisí rady a výborů zastupitelstva, nebo např. o ty, kdo chtějí navrhnout obci určitý záměr na jejím území.

Teoreticky je možné, aby sama rada rozhodla, že její schůze bude veřejná. Přece jenom má právo si na schůzi přizvat kohokoliv. Radní ale na schůzích, které jsou neveřejné, mohou projednávat i jinak nezveřejnitelné informace (např. osobní údaje nebo obchodní tajemství). Pokud by schůze rady probíhala veřejně, museli by učinit vhodná opatření, aby tyto informace zůstaly nevyzrazeny. Zákon neříká, že by se rada musela scházet v určitých intervalech. Je tak na uvážení obce či kraje (resp. starosty nebo hejtmana jako svolatele), jak často schůze budou probíhat. O tom, kdy a kde schůze rady proběhne, se předem nedozvíte. Obec ani kraj nemusí tuto informaci zveřejňovat. Schůze rady obce se může konat i mimo území obce nebo distančním způsobem, např. formou videokonference.

O čem rada rozhoduje v rámci samostatné působnosti?

Některé pravomoci rady stanoví zákon

Hlavní výčet pravomocí rady najdeme v § 102 odst. 2 zákona o obcích a § 59 odst 1 zákona o krajích. Rada má na starosti:

  • Zabezpečovat hospodaření podle zastupitelstvem schváleného rozpočtu a provádět rozpočtová opatření.
  • Projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty, které jí předloží zastupitelé nebo komise rady obce.
  • Kontrolovat, jak obecní (krajský) úřad a komise plní své úkoly v oblasti samostatné působnosti obce.
  • Stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností.
  • Zřizovat a rušit komise rady a jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy.
  • Na návrh tajemníka (ředitele) obecního (krajského) úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů úřadu.
  • Přezkoumávat opatření, která obecní (krajský úřad) přijme v samostatné působnosti.

Rada vykonává zbytkové pravomoci v samostatné působnosti

Rada má kromě tzv. vyhrazených pravomocí uvedených výše i pravomoci zbytkové (nevyhrazené). Mezi zbytkové pravomoci rady spadají všechny záležitosti v samostatné působnosti, které zákon výslovně nevyhrazuje zastupitelstvu, radě nebo starostovi.

Jedná se například o:

  • Rozhodování o nájmu a výpůjčce obecních nemovitostí.
  • Rozhodování o nakládání s obecním movitým majetkem.
  • Rozhodování o zadávání veřejných zakázek.

Tyto zbytkové pravomoci rada vykonává, pokud si je pro sebe nevyhradí zastupitelstvo.[6] K vyhrazení dojde, pokud zastupitelstvo přijme usnesení, ve kterém si konkrétní záležitost či typově určený druh záležitostí (např. rozhodování o uzavření smluv o dílo) vyhradí. Vyhrazení může proběhnout i implicitně, např. když zastupitelstvo o konkrétní věci (př. smlouvě) rozhodne nebo její projednání zařadí na program svého zasedání.

Rada může tyto pravomoce také zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu, popř. obecní policii (pokud to souvisí s její činností).

Pokud chcete vědět, jestli si konkrétní záležitost vyhradilo zastupitelstvo nebo ji rada svěřila jinému orgánu, podejte žádost o informaci. Více o právu na informace se dozvíte v našem manuálu Kompletní průvodce právem na informace. Můžete také využít náš vzor Žádost o informace.

O čem rada rozhoduje v rámci přenesené působnosti?

V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, pokud to stanoví některý zákon. Rada v přenesené působnosti zejména vydává nařízení. Nařízení jsou právními předpisy obce, které mají povahu prováděcích právních předpisů (stejně jako např. nařízení vlády a vyhlášky ministerstev). Aby je rada obce nebo kraje mohla vydat, musí ji k tomu výslovně zmocňovat zákon.[7]  Rada může v nařízení například stanovit tzv. parkovací zóny nebo vydat tržní řád.

Pokud si nejste jisti, jaký je rozdíl mezi nařízením a obecně závaznou vyhláškou, podívejte se na náš manuál Obecně závazné vyhlášky: Co mohou regulovat a jak se liší od nařízení?

Jak ovlivnit program schůze rady

Přestože jako občan obce a kraje nemáte právo osobně se zúčastnit schůzí rady, máte možnost ovlivnit, co se tam bude probírat. Můžete totiž požadovat, aby rada projednala určitou záležitost v oblasti samostatné působnosti. Aby měla rada povinnost věc projednat, musí vaši žádost podepsat určitý počet obyvatel obce či kraje[8]:

Obec:

0,5 % občanů obce

Kraj:

1000 občanů

Hlavní město Praha:

1000 občanů

Pokud uvedený počet podpisů seženete a doložíte je k žádosti, musí rada vaši věc projednat nejpozději do 60 dní.

K podání žádosti můžete využít náš generátor Bod k projednaní na obci.

Jsou dokumenty rady veřejně přístupné?

Zápis ze schůze rady

O průběhu schůze rady se pořizuje zápis. Zápis vždy obsahuje:

  • počet přítomných členů rady,
  • schválený program schůze,
  • průběh a výsledek hlasování a
  • přijatá usnesení. 

Zápis musí rada pořídit do 7 dnů (10 dnů v případě krajů) po skončení schůze. Zápis vždy podepíše starosta (hejtman) nebo místostarosta (náměstek hejtmana). Rada ho musí uložit u obecního (krajského) úřadu k nahlédnutí zastupitelům.[9]  Každý radní má právo podat námitky proti obsahu zápisu. Námitky poté rada projedná a rozhodne o nich na nejbližší schůzi.

Jako občan obce či kraje nemáte právo nahlížet do zápisů ze schůze rady a pořizovat si z něj kopie. Můžete se ale s jejich obsahem (stejně jako i kdokoliv jiný) seznámit na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Soudy dovodily, že zápis ze schůze rady je možné poskytnout pouze v anonymizované podobě.[10] Stejně tak rada nemůže vyzradit ani obchodní tajemství a jiné utajované informace.[11]

Více o právu na informace se dozvíte v manuálu Kompletní průvodce právem na informace. Využít můžete i náš vzor Žádost o informace.

Usnesení rady

Rada na svých zasedáních přijímá usnesení. Jako občan obce a kraje máte právo na obecním či krajském úřadu nahlédnout do usnesení rady obce či kraje a pořídit si z něj výpisy.[12]

S usnesením rady obce či kraje se může seznámit i jiná osoba než občan, a to na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V tomto případě ale obec či kraj žadateli znění usnesení poskytne v anonymizované podobě.

Rada může zřizovat komise

Rada může zřídit komise jako své iniciativní a poradní orgány. Komise předkládají radě svá stanoviska a náměty, a to i z vlastní iniciativy.

Je věcí každé rady, pro jaké oblasti komise zřídí. Komise může zřídit například pro oblasti investic, výstavby, rozvoje města či územního plánování. Rada může komisi zřídit i pro jeden konkrétní úkol.

Komise jsou radě odpovědné. Rada jmenuje a odvolává z funkce všechny členy a předsedy komisí.[13] Členem i předsedou komise rady může být kterákoli osoba (nikoli jen zastupitel či občan obce).

Chcete zjistit, čemu se komise ve vaší obci nebo ve vašem kraji věnují nebo jak rozhodly v konkrétní věci? Jako občan obce či kraje můžete do usnesení komisí nahlížet a pořizovat si jejich kopie.[14] Všichni bez ohledu na to, jestli jsou občanem dané obce nebo kraje, si také mohou o informace požádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Více o právu na informace se dozvíte v manuálu Kompletní průvodce právem na informace. Využít můžete i náš vzor Žádost o informace.


[2] Zastupitelstvo vykonává pravomoci rady uvedené v § 102 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Starosta pak podle § 99 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) vykonává všechny ostatní pravomoci rady.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty