Jak napadnout územní plán a zásady územního rozvoje?

Proces územního plánování slouží k tomu, aby orgány veřejné správy určily, k čemu se bude využívat konkrétní území.  Základní informace o územním plánování a jeho jednotlivých nástrojích se dočtete v našem manuálu Co je to územní plánování.

O tom, jak se do procesu můžete zapojit, se dozvíte v našem manuálu Jak se zapojit do územního plánování. V manuálu Jak se podílet na plánování obce se pak věnujeme specificky tomu, jak se můžete účastnit územního plánování vaší obce.

Bránit se můžete dvěma způsoby

Zásady územního rozvoje a územní plán mají formu opatření obecné povahy. Proti opatření obecné povahy nemůžete podat odvolání nebo jiný opravný prostředek. Můžete se ale proti němu bránit jiným způsobem.

První možností, jak můžete územní plán nebo zásady územního rozvoje napadnout, je iniciovat přezkum jejich zákonnosti. To může udělat každý. Nemáte ale právní nárok na to, že přezkumné řízení skutečně proběhne.  

Druhou variantou je územní plán nebo zásady územního rozvoje zažalovat. Žalobu jsou oprávněné podat jen určité subjekty. Na druhou stranu soud na základě podané žaloby územní plán nebo zásady přezkoumat musí.

Můžete podat podnět k přezkumu

Nástroje územního plánování musí být jako opatření obecné povahy v souladu s právními předpisy (např. musí být srozumitelný a jednoznačný, musí respektovat ochranu zemědělské půdy), Kromě toho nesmí odporovat ani tomu, co určují ostatní nástroje územního plánování, které jsou pro ně závazné. Zásady územního rozvoje tedy nesmí odporovat politice územního rozvoje a územnímu rozvojovému plánu. Územní plán nesmí navíc odporovat zásadám.

Pokud se domníváte, že jsou zásady územního rozvoje nebo územní plán nezákonné, můžete podat podnět nadřízenému orgánu (Ministerstvu pro místní rozvoj u zásad nebo krajskému úřadu u územního plánu) k tomu, aby nástroje přezkoumal. Podnět k přezkumu může podat kdokoliv.

K přezkumnému řízení můžete podat podnět i v takové situace, kdy nesouhlasíte s tím, jak pořizovatel územního plánu vypořádal vaše námitky.

Svůj podnět zašlete na příslušný nadřízený orgán. V podnětu doporučujeme požádat, aby vám orgán do 30 dní sdělil, jestli řízení zahájil nebo k tomu neshledal důvody.[1] To, zda nadřízený orgán přezkumné řízení zahájí, je na jeho uvážení.

O podávání podnětů se více dočtete v našem manuálu Podávání podnětů správním orgánům. Upozorňujeme, že vzor, na který v tomto manuálu odkazujeme, se vztahuje k přezkumným řízením o správních rozhodnutích, nikoliv opatřeních obecné povahy. Pokud se ho rozhodnete využít, je potřeba počítat s úpravou v tomto směru.

Kdo přezkumné řízení provádí a co zkoumá?

Přezkumné řízení vede orgán, který je nadřízený orgánu, který opatření obecné povahy vydal.[2] Zásady územního rozvoje vydává zastupitelstvo kraje a jeho nadřízeným orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Územní plán vydává zastupitelstvo obce, pro které je nadřízeným orgánem krajský úřad.[3]

Přezkumné řízení nadřízený orgán zahájí, pokud existují důvodné pochybnosti o tom, že zásady územního rozvoje nebo územní plán jsou v souladu se zákonem.[4] V přezkumném řízení se příslušný orgán zabývá nejen obsahem nástrojů územního plánování, ale i tím, jestli orgány obce nebo kraje postupovaly jeho při schvalování v souladu se zákonem.

V případě, že nadřízený orgán zjistí, že je opatření obecné povahy nezákonné, úplně nebo částečně ho zruší.

Nadřízený orgán může provést přezkumné řízení do jednoho roku ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti.[5] Územní plán a zásady územního rozvoje se stávají účinnými poté, co uběhne 15 dní ode dne, kdy je orgány obce nebo kraje vyvěsily na své úřední desce. Od tohoto okamžiku mohou podléhat přezkumnému řízení.

Územní plán nebo zásady územního rozvoje můžete žalovat

Druhým způsobem, jak napadnout územní plán nebo zásady územního rozvoje, je navrhnout soud, aby opatření obecné povahy zrušil. Jinými slovy, můžete podat žalobu.

Pokud se rozhodnete návrh na zrušení opatření obecné povahy podat, doporučujeme nechat se zastoupit advokátem. Ten Vám také předběžně zanalyzuje, zda a jak vysokou má návrh šanci na úspěch. Advokáta si můžete vybrat podle specializace i sídla advokátní kanceláře v seznamu advokátů na stránkách České advokátní komory.

Žalobu mohou podat jen určité subjekty

Zrušení opatření obecné povahy může navrhnout ten, kdo tvrdí, že opatření zkrátilo jeho práva.[6] V návrhu musíte výslovně uvést, jakým způsobem opatření zkracuje vaše práva. Pokud soud dospěje k závěru, že vaše práva opatřením dotčena nejsou, návrh věcně neprojedná.

Judikatura dovodila, že na svých právech může být dotčený jen vymezený okruh osob:

Návrh na zrušení obecné povahy nemůže oproti dotčeným vlastníkům podat ten, kdo má dotčený pozemek pouze pronajatý.[12]

Do kdy a k jakému soudu návrh podat?

V řízení o zrušení opatření obecné povahy rozhodují krajské soudy.[13] Soud v řízení zkoumá:[14]

• Projednaly a vydaly Orgány veřejné správy zásady územního rozvoje nebo územní plán v souladu se zákonem? Soud tedy zkoumá, zda byla dodržena pravidla procesu, např. zda příslušný úřad uspořádal veřejné projednání návrhu nástroje územního plánování v zákonem stanovených lhůtách.
• Je obsah opatření obecné povahy v souladu s právními předpisy? Soud tedy posuzuje, jestli opatření obecné povahy respektuje všechny limity a požadavky stavebního zákona, předpisů na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, stavebně technických předpisů apod.
• Byla dodržena zásada proporcionality? Soud poměřuje zvolený způsob řešení územního plánu nebo zásad s mírou zásahu do práv jednotlivců, zejména do práva vlastnického, práva na podnikání a práv na ochranu zdraví a příznivé životní prostředí.

Pokud soud dojde k závěru, že je opatření obecné povahy nezákonné nebo do práv dotčených osob zasahuje nepřiměřeným způsobem, zruší ho svým rozhodnutím. Krajský soud může zrušit opatření obecné povahy do jednoho roku ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti.[15] Územní plán a zásady územního rozvoje se stávají účinnými poté, co uplyne 15 dnů ode dne, kdy je příslušný úřad vyvěsil na své úřední desce. Od tohoto okamžiku začíná běžet roční lhůta, ve které může krajský soud zásady územního rozvoje nebo územní plán zrušit.

Proti územnímu plánu se můžete bránit i později

Pokud nestihnete podat žalobu proti územnímu plánu v jednoleté lhůtě, máte ještě jednu možnost, jak docílit soudního přezkumu. Tuto možnost máte v situaci, kdy stavební úřad na základě územního plánu vydal územní rozhodnutí, které zasahuje do vašich práv a které jste se rozhodli zažalovat. V rámci žaloby proti územnímu rozhodnutí můžete podat i návrh na zrušení územního plánu, na jehož základě bylo územní rozhodnutí vydáno. Musíte přitom dodržet lhůtu dvou měsíců od doručení územního rozhodnutí.[16] Na tom, kdy byl vydán územní plán, v tomto případě nezáleží.[17]

Jak se bránit, pokud soud návrhu nevyhoví?

Pokud krajský soud zamítne vás návrh na zrušení zásad územního rozvoje nebo územního plánu, můžete se proti jeho rozhodnutí bránit tak, že podáte kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Kasační stížnost neodkládá účinnost napadených opatření – územní plán nebo zásady územního rozvoje budou platit až do doby, než je (pokud bude vaše kasační stížnost úspěšná) Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím zruší.[18]