Kompletní manuál občana obtěžovaného hlukem

Obtěžuje vás hluk z okolí? Připravili jsme pro vás přehledný návod, jak se bránit krok za krokem, a dále přibližujeme některá specifika v oblasti ochrany před hlukem.

1. V případě rušení nočního klidu

Zavolejte policii

Doba nočního klidu je v zákoně vymezena od 22 do 6 hodin, přičemž jeho porušení je klasifikováno jako přestupek. (1) Obec však může obecně závaznou vyhláškou nebo rozhodnutím vydaným na základě takovéto obecně závazné vyhlášky stanovit výjimečné případy, kdy bude doba nočního klidu stanovena kratší, nebo dokonce žádná (např. v případě obecní slavnosti).

Pokud Vás v době nočního klidu obtěžuje např. hlasitý soused nebo hluk z blízké restaurace, můžete  zavolat policii, a to buď obecní (městskou) nebo Policii ČR. Ta má povinnost se na místo dostavit a může na místě uložit pokutu až do výše 5000 Kč anebo předat věc obecnímu úřadu, který může v přestupkovém řízení uložit pokutu až do výše 10.000 Kč. Strážník obecní/městské policie pak může pachatele přestupku předvést na policejní služebnu, pokud i přes domluvu dál noční klid narušuje. (2)

2. V případě déletrvajícího obtěžování hlukem

a) Ověřte potřebná povolení stavby

Ať už jde o hluk z probíhající stavby nebo ze stavby již provedené, můžete prověřit, zda má stavba, ze které hluk vychází, potřebná povolení. Pokud je zdroj hluku provozován bez povolení nebo v rozporu s ním, může stavební úřad provozovateli uložit pokutu nebo mu nařídit odstranění stavby. (3)
Ověřte, zda:

• je stavba prováděna v souladu s územním plánem,
• pro stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení (4) a zda realizace stavby odpovídá těmto povolením a podmínkám v nich uvedeným vydání povolení může být např. krajskou hygienickou stanicí (KHS) podmíněno protihlukovými opatřeními,
• zda proběhl řádně proces EIA, případně řízení IPPC, pokud byly zákonem vyžadovány,
• byl vydán kolaudační souhlas, pokud je potřeba, a zda je stavba užívána v souladu s ním, případně zda byla řádně povolena změna v užívání stavby podle § 126 stavebního zákona.

Všechny tyto informace můžete získat u stavebního úřadu:

• ze správního spisu, pokud jste byl(a) účastníkem povolovacího řízení; tím jste vždy, pokud vlastníte nemovitost v blízkosti zdroje hluku,
• na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím nebo na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

Přečtěte si, jak požádat o informace.

Jestliže zjistíte jakákoli pochybení v této oblasti, podejte podnět na místně příslušný stavební úřad, aby věc prošetřil.

b) Zajistěte měření hluku

Ochrana před hlukem je upravena především v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále ZOVZ). Osoba, která provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku, je povinna dodržovat hlukové limity (maximální hodnoty hluku) uvedené v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Hlukové limity jsou stanoveny pro tři druhy prostorů, (5) tzv. chráněné venkovní prostory (nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, výuce či lázeňství), chráněné vnitřní prostory staveb (pobytové a obytné místnosti) a chráněné venkovní prostory staveb (prostory obklopující budovy ve vzdálenosti 2 m od fasády).

V některých případech hlukový limit nemusí být dodržen. Jedná se o tzv. hlukové výjimky a ochranná hluková pásma. V takovém případě musí mít provozovatel povolení k provozu zdroje nadlimitního hluku.

To, zda byly překročeny hlukové limity, zjišťuje krajská hygienická stanice na základě měření. Obraťte se proto na ni se žádostí o poskytnutí informací, zda bylo někdy v minulosti v okolí tohoto zdroje hluku již provedeno měření, případně s návrhem na jeho provedení.

Pokud zjistíte, že měření bylo provedeno, je vhodné se informovat o tom, kdy k měření došlo a zda se od té doby změnily podmínky, které by mohly mít vliv na hodnoty hluku. Pokud žádné měření dosud neproběhlo, informujte se, zda je měření součástí plánu kontrol krajské hygienické stanice. Zjistěte také, zda bylo provozovateli vydáno povolení k provozu nadlimitního zdroje hluku, případně za jakých podmínek.

V případě, že měření dosud nebylo provedeno, nebo pokud se staré měření nedá považovat za vyhovující a průkazné (např. vzhledem ke změně poměrů (6) nebo z jiných důvodů), navrhněte krajské hygienické stanici měření hluku. Může se stát, že toto měření budete muset uhradit, v řadě případů však KHS provede měření bezplatně. Bez ohledu na to, zda došlo k překročení hygienických limitů či nikoliv, žadatel o provedení měření obdrží protokol o měření a hodnocení.

Krajská hygienická stanice může měření také odmítnout, pokud podnět shledá neopodstatněným. V takovém případě je možné obrátit se na jiný subjekt oprávněný k měření (držitele autorizace nebo akreditace), který měření na vaše náklady provede, či na Hlavního hygienika ČR (orgán Ministerstva zdravotnictví) se stížností a požadovat, aby KHS měření provedla. Tento krok je vhodný v situaci, kdy se domníváte, že odmítnutí nebylo opodstatněné.  

Překročení limitů

Zjistí-li krajská hygienická stanice na základě proběhlého měření překročení hlukových limitů, je oprávněna uložit sankce podle ZOVZ (např. pozastavit výkon činnosti, odejmout povolení k provozu či uložit právnické osobě nebo fyzické osobě - podnikateli pokutu).

c) Podejte žalobu

Podání žaloby je vhodné především tam, kde selhaly orgány veřejné správy (krajské hygienické stanice, Ministerstvo zdravotnictví, stavební úřady) při své povinnosti chránit lidi před nadměrným hlukem. Můžete ale samozřejmě podat žalobu i současně se stížností na KHS, tyto dva nástroje se nevylučují. Pro sepsání žaloby a jednání před soudem je vhodné nechat se zastoupit advokátem.

Podrobné informace o jednotlivých typech žalob najdete v našem manuálu Jakou žalobu podat při obtěžování hlukem.

Vybraná specifika ochrany před hlukem

Kontrola vnitřních prostor

Zaměstnanci hygienických stanic mohou vstoupit do bytu fyzické osoby ke zjištění zdroje hluku, (7) kterým jsou překračovány hlukové limity. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit. Je-li to nezbytné, jsou zaměstnanci hygienických stanic oprávněni také vstupovat na pozemky, do provozoven, staveb a dalších prostor za účelem plnění úkolů. Před touto kontrolou není vyžadováno informování osob, kterých se to týká. Kontrolující osoba obdrží protokol o kontrole, vyhotovený na místě, toto předání má účinky doručení. Proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat námitky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole. (8) Lhůta pro posouzení námitek činí 3 dny ode dne doručení námitek.

Co není hluk

Za hluk se nepovažuje hlasový projev fyzické osoby (nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově), hlasový projev zvířete, zvuk z produkce provozované ve venkovním prostoru, zvuk způsobený v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, zvuk z akustického výstražného nebo varovného signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením či zvuk působený přelivem povrchové vody přes vodní dílo. (9)

Hlasové projevy fyzických osob

Skutečnost, že hlasové projevy lidí již nejsou podle novely ZOVZ s účinností od 1. 12. 2015 považovány za hluk, má poměrně významný dopad. Vztahuje se to totiž i na situace, kdy dochází k hlasitým projevům hostů restauračních zařízení, barů a diskoték. Krajská hygienická stanice je tak podle zákona nemůže postihovat. Hlučné hlasové projevy hostů mohou být nyní pouze klasifikovány jako přestupek porušení nočního klidu. (10) V případě tzv. (před)zahrádek je situace identická. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že velká část zahrádek je umístěna mimo prostory restaurace samotné a není nijak povolena stavebním úřadem (povolení není vyžadováno, pokud se nejedná o stavbu podle stavebního zákona), jejich provoz je regulován tržním řádem vydávaným obcí formou nařízení v rámci výkonu přenesené působnosti. (11) V něm může obec vymezit místa, kde (před)zahrádky nepovoluje a provozní dobu těch, které budou tržním řádem povoleny.

Produkce hudby provozované ve venkovním prostoru

Jelikož ani hudební produkce pod širým nebem již nejsou považovány za hluk, nevztahují se na ně tedy (na rozdíl od produkcí ve vnitřních provozovnách) hlukové limity ani působnost krajské hygienické stanice. Jedinou možností, jak lze tuto produkci regulovat, je obecně závazná vyhláška k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Pokud si pořádání takovýchto akcí ve své obci do budoucna nepřejete, můžete se obrátit na své zastupitele s návrhem, aby obec takovou vyhlášku vydala.

Výstavba rodinných domů a ochrana před hlukem

Novelou ZOVZ je stavebníkům bytových či rodinných domů (12) stanovena povinnost předložit daný záměr k posouzení z hlediska ochrany před hlukem orgánu ochrany veřejného zdraví. (13)

Stavebník, musí zajistit a zaplatit případná protihluková opatření pro svoji stavbu, a to podle aktuálního i případně budoucího hlukového zatížení území, kde staví (např. pokud je územním plánem předpokládaná výstavba dopravní komunikace). Typicky může jít o výstavbu rodinného domu v blízkosti frekventované silnice. Pokud tato opatření stavebník neučiní, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel zdroje hluku (např. vlastník komunikace). (14)

Je-li v platné územně plánovací dokumentaci uveden záměr, u kterého lze důvodně předpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku (např. provoz na pozemních komunikacích nebo železničních drahách), nemůže KHS vydat kladné stanovisko ke stavbě, která by mohla být tímto hlukem dotčena, pokud stavebník nepřijal opatření k ochraně před hlukem nebo vibracemi. (15)

Stavebníkům tedy novelou přibývá povinnost zajistit si ve fázi vyřizování příslušného oprávnění k umístění stavby kladné závazné stanovisko příslušné krajské hygienické stanice. Bez jeho získání nebude moci stavební úřad stavbu příslušným rozhodnutím povolit. Stavebník je tak nucen více přemýšlet o místě, kde stavbu bude realizovat, když musí brát v potaz i dosud nerealizované záměry, se kterými počítá územně plánovací dokumentace, a které mohou být zdrojem hluku. Pro stavebníka může tato povinnost představovat značnou finanční zátěž v případě, že bude nutné provést měření a následně realizovat protihluková opatření. Rovněž je nutné zmínit, že měření hluku mohou probíhat pouze v období od března do října. (16)

Prakticky je tedy z hlediska posouzení ochrany před hlukem nutno na příslušnou hygienickou stanici zaslat žádost o vydání závazného stanoviska k projektové dokumentaci, ze které musí být zřejmé, o jakou stavbu rodinného domu se jedná a do jakého území bude umisťována.

Poznámky

(1) § 47 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích
(2) § 13 odst. 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii
(3) § 129 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(4) případně jejich ekvivalenty dle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon
(5) §30 odst. 3 ZOVZ
(6) Jakýkoliv výraznější nárůst hluku způsobený záměrem, který může zatěžovat a obtěžovat okolí, představuje podstatnou změnu poměrů v území (§ 96 odst. 1 stavebního zákona), a to i kdyby výsledný hluk neměl dosáhnout takové intenzity, že by hrozilo překročení hlukových limitů (rozsudek NSS 6 As 189/2014).
(7) § 88 odst. 1 a 6 ZOVZ
(8) § 88 odst. 3 ZOVZ
(9) § 30 odst. 2 věta druhá ZOVZ
(10) § 47 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích
(11) § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(12) a dalších staveb vyjmenovaných v § 77 ZOVZ
(13) § 77 odst. 2 a odst. 3 ZOVZ
(14) Novela reaguje na případy, kdy stavebníci umísťovali stavby v hlukově zatíženém území, a následně požadovali na původcích hluku realizaci protihlukových opatření z důvodu ochrany před hlukem.
(15) § 77 odst. 2 ZOVZ
(16) Metodický návod hlavního hygienika České republiky pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí Č.j. HEM-300-11.12.01-34065

Manuál vznikl za přispění stážisty Martina Altmanna.