Poradna

Nadřazené kategorie: Životní prostředí,

Jak zabránit kácení stromů?

Vytvořeno dne 20. 7. 2011.

Obsah

Zjistili jste, že se ve vašem okolí plánuje kácení stromů? Chcete tomu zabránit? Tento manuál vás celým procesem provede. Kácení stromů totiž vyžaduje povolení, které může být vydáno pouze ze závažných důvodů. Řízení o povolení kácení se (za splnění určitých podmínek) můžete účastnit. V tomto manuálu se dozvíte, které stromy lze kácet bez povolení, jak se účastnit řízení o povolení kácení, kdo o kácení rozhoduje, z jakých důvodů lze povolit kácení a jak můžete v řízení argumentovat.

Povolení ke kácení dřevin

Zákon o ochraně přírody a krajiny chrání všechny dřeviny rostoucí mimo les. Ke kácení stromů je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody dle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny.[1] Takové povolení je možné vydat pouze ze závažných důvodů a je nutné téměř vždy; výjimkou jsou případy, kdy postačí oznámení a případy, kdy povolení není nutné vůbec:

  • Oznámení o kácení učiněné alespoň 15 dní předem stačí při kácení pro obnovu porostů, při údržbě břehových porostů, při zajištění provozuschopnosti železniční dráhy, nebo pokud hrozí poškození elektrizační, plynárenské nebo teplárenské soustavy. Oznámení učiněné alespoň 15 dní po provedení kácení stačí, pokud je stavem dřevin bezprostředně ohrozen život nebo zdraví osob či hrozí škoda značného rozsahu (500 000 Kč) [2].
  • Povolení vůbec není nutné pouze v několika případech – zejména u menších dřevin (obvod kmene do 80 cm měřený ve výšce 130 cm nad zemí) a ovocných dřevin (na zastavěném území a pokud je pozemek evidován v katastru jako zahrada) [3].

Oznamovací režim neznamená, že kácení nelze zabránit – úřad může rozhodnutím kácení pozastavit, omezit nebo zakázat. To úřad udělá, pokud oznámené kácení odporuje požadavkům na ochranu dřevin, například pokud nestačí oznámení, ale je třeba povolení. Ale na rozdíl od řízení o povolení kácení, v případě oznámení kácení není možná účast veřejnosti.

Zcela rozdílná pravidla platí pro kácení v lese, viz poslední část tohoto manuálu.

Jak se účastnit řízení o povolení kácení?

Ostatní případy kácení stromů vyžadují vydání povolení ke kácení. Povolení se vydává ve správním řízení (je tedy správním rozhodnutím), kterého se kromě oznamovatele může účastnit:

  • jednotlivec na základě dotčení svého vlastnického práva – zejména vlastníci pozemků a budov sousedících s pozemkem, na kterém rostou kácené dřeviny (důvodem dotčení je snížení hodnoty nemovitosti, které hrozí, že nebude obklopena zelení, bude více postižena prachem, zhorší se mikroklima atd.)
  • spolek, jehož hlavním cílem je podle stanov ochrana přírody a krajiny, za splnění podmínek § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny (bližší informace k těmto podmínkám naleznete v manuálu účast spolků v řízeních, částí „povolení zásahu do přírody a krajiny“)

Dotčeného vlastníka úřad informuje o zahájení řízení poštou (popř. e-mailem nebo datovou schránkou), ve výjimečných případech (více než 30 účastníků, účastníci neznámého pobytu apod.) též na úřední desce. Spolkům doporučujeme sledovat úřední desku, protože se nelze vždy spolehnout, že bude spolek o zahájení řízení individuálně informován; úřady často spolky informují prostřednictvím veřejné vyhlášky[4].

Jste-li účastníkem řízení, můžete například:

  • navrhovat důkazy, jako je například znalecký posudek,
  • nahlížet do spisu,
  • podávat vyjádření,
  • proti výslednému rozhodnutí podat odvolání, a to do 15 dnů od jeho doručení (jak nezmeškat lhůtu čtěte zde). Stáhněte si z našich stránek vzor odvolání.

V řízení může být užitečné navrhnout nebo poskytnout dendrologický znalecký posudek. Znalecký posudek si můžete nechat zpracovat u znalce v oboru ochrana přírody, specializaci dendrologie. Evidenci znalců naleznete zde. Znaleckým posudkem můžete dokazovat např. dotčení vlastnického práva nebo nesplnění podmínek pro vydání povolení kácení (posouzení nebezpečnosti stromu vůči okolním pozemkům, zdraví stromu, jeho funkce a estetické hodnoty).

Další informace k právům účastníků řízení najdete v manuálu 10 významných práv účastníka správního řízení. 

Kdo rozhoduje o kácení stromů?

O ochraně dřevin rozhodují orgány ochrany přírody – roli takového orgánu ale plní v různých situacích různé úřady. O samotném povolení kácení dřevin rozhodují obecní úřady. Podrobný seznam pravomocí úřadů ke vzhledem k ochraně dřevin (udělování pokut, památné stromy atd.) naleznete na konci tohoto manuálu.

Čím argumentovat v řízení o povolení kácení?

 Úřad může vydat povolení ke kácení pouze:

  • ze závažných důvodů (zákon však neříká, jaké to jsou, úřad tedy má značnou míru vlastního uvážení)[5]
  • po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin[6]

Pokud chcete kácení zabránit a účastníte se povolovacího řízení, můžete argumentovat tím, že některá z výše uvedených podmínek nebyla splněna, což byste nejlépe měli doplnit důkazy. Jaká podmínka nebyla splněna doporučujeme uvést ve vyjádření účastníka řízení. To, zda byly splněny závažné důvody, sice posuzuje úřad na základě svého uvážení, musí ale své rozhodnutí řádně odůvodnit, s čímž mu můžete vyjádřením účastníka a dodáním důkazů pomoci.

Můžete využít například následujících argumentů:

  • Kácení není nutné, protože nejsou splněny závažné důvody (k tomuto pojmu viz dále).
  • Uváděné problémy lze vyřešit citlivěji, například úpravou stromu.
  • Zájem vlastníka v daném případě nepřevyšuje veřejný zájem na ochraně stromu vzhledem k závažnosti důvodu a funkci stromu v prostředí.
  • Kácení způsobí závažný zásah do prostředí, protože strom například snižuje znečištění ovzduší prachem nebo chladí okolí, a tuto funkci nemůže v daném místě nic zastoupit.
  • Strom má vysokou estetickou hodnotu a jeho pokácení by snížilo hodnotu okolních nemovitostí.
  • Ke kácení by nemělo probíhat mimo dobu vegetačního klidu.
  • Ke kácení by nemělo probíhat v době, kdy jsou na stromě obsazena ptačí hnízda.
  • Náhradní výsadba není důvodem pro pokácení stromu.
  • Jde o ohrožený druh dřeviny[7].
  • Jde o strom prohlášený za památný, a proto jej nelze kácet[8].
  • Žadatel neodborně posoudil zdraví a životaschopnost stromu.

K pojmu závažné důvody ke kácení

Pojem „závažné důvody ke kácení“ je neurčitý právní pojem. To znamená, že zákon výslovně neuvádí, co závažnými důvody může být, avšak jedná se o klíčový aspekt v rozhodování o povolení kácení. Zda se jedná o závažný důvod, tak posuzuje jednotlivě v konkrétním případě správní orgán. Nesmí přitom však vybočit z mezí stanovených mu zákonem[9]. Jeho rozhodnutí nemůže být projevem libovůle a musí být dobře odůvodněné (musí z něj být patrné, jakými úvahami se při posuzování řídil)[10]

Z odborné literatury a judikatury přitom můžeme jako příklady závažných důvodů uvést:

  • Nadměrné zastínění domu, poškozování stavby kořeny či větvemi či umístění nové stavby.
  • Nevyhovující provozní bezpečnost dřevin, tedy ohrožení zdraví občanů nebo výrazné ohrožení majetku, potřeba výstavby po zvážení alternativních řešení.
  • Skutečnosti, které nelze účinně eliminovat přiměřenými a obvykle dostupnými prostředky nebo postupy jinak, než pokácením dřeviny[11].
  • Kácení z důvodů výstavby však lze povolit teprve v okamžiku, kdy je vydáno pravomocné územní rozhodnutí[12].

Závažným důvodem pak nejsou běžné projevy vývoje a růstu dřevin spočívající např. v opadávání listí, plodů či jehličí. 

Další kritéria při posouzení důvodů ke kácení u jednotlivých typů dřevin rostoucích mimo les stanoví také metodický pokyn MŽP z ledna 2020.

Uložení povinnosti náhradní výsadby

Orgán ochrany přírody musí ve svém rozhodnutí o povolení kácení uložit žadateli náhradní výsadbu a může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu[13].  Jde o uložení povinnosti spočívající ve vysázení určitého množství dřevin na určitém místě. Náhradní výsadba musí být přiměřená, tedy adekvátní pokáceným dřevinám. To neznamená, že by muselo jít o přesně stejný počet stromů, ale to, že ekologická funkce nově vysazených dřevin musí kompenzovat ekologickou újmu způsobenou kácením. Hodnotí se tedy kvalita a ekologická funkce náhradní výsadby[14].

Co dělat, pokud už bylo povolení vydáno?

Povolení ke kácení, včetně podkladů pro jeho vydání (např. dendrologický posudek), si můžete na obecním úřadě vyžádat na základě zákona o právu na informace o životním prostředí. Náš manuál k žádostem o informace o životním prostředí naleznete zde.

Pokud máte pochybnosti o zákonnosti vydaného povolení, můžete podat podnět k provedení přezkumného řízení krajskému úřadu nebo podnět České inspekci životního prostředí k zákazu kácení, které bylo povoleno v hrubém rozporu se zákonem. Náš manuál k podnětům obecně naleznete zde.

Co dělat, pokud byly stromy pokáceny bez povolení?

Pokud se o kácení dozvíte až ve chvíli, kdy jsou stromy pokáceny bez povolení správního orgánu, je možné pouze docílit uložení sankce (pokuty) nebo opatření k nápravě tomu, kdo kácení provedl, pokud pro něj neměl potřebné povolení.

Můžete podat podnět obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo České inspekci životního prostředí k uložení pokuty za nepovolené kácení nebo za poškození stromu nešetrným ořezem a příp. k zákazu dalšího kácení. V podnětu uveďte, za jaké jednání by měla být pokuta uložena – může to být nesplnění ohlašovací povinnosti, neprovedení náhradní výsadby, poškození dřeviny, pokácení dřeviny bez povolení, poškození nebo zničení památného stromu, či pokácení bez povolení skupiny stromů. V podnětu můžete uvést, že podle vás nebyly naplněny zákonné důvody pro kácení a poskytnout informace o zdraví, ekologické funkci a estetické hodnotě stromu, které mohou úřadu pomoci při posuzování přestupku. Dále můžete v podnětu žádat, aby úřad uložil příslušné osobě zákaz dalšího kácení, pokud hrozí, že kácení bude pokračovat (např. byla pokácena část aleje a je pravděpodobné, že má být pokácena celá).

Dle § 42 správního řádu platí, že pokud o to v podnětu požádáte, je vám úřad povinen sdělit výsledek šetření a informaci o uložených opatřeních či sankcích, a to v lhůtě do 30 dnů od doručení podnětu.

Pro kácení v lese platí jiná pravidla

Výše uvedená pravidla platí pro kácení dřevin mimo les. V lese se hospodaření se řídí tzv. lesním hospodářským plánem nebo v případě rozlohy do 50 ha lesní hospodářskou osnovou. Lesní hospodářské osnovy zpracovávají obce s rozšířenou působností, přičemž zohledňují také hospodářské záměry vlastníků lesa[15]. Naopak lesní hospodářské plány zpracovávají na vlastní náklad vlastníci lesa[16]. Tyto plány stanovují, v jakých částech lesa se bude kácet, kolik stromů bude káceno a kolik nových bude vysazeno. Maximální celková výše těžeb stanovená v lesním hospodářském plánu je pro vlastníka lesa závazná[17]. Plán schvaluje příslušný krajský úřad, který si následně ponechává jedno jeho vyhotovení[18]. Informace z lesního hospodářského plánu si můžete od krajského úřadu vyžádat a ověřit tak, zda kácení probíhá v souladu s ním.

Dodatek: pravomoci úřadů v rozhodování o kácení

V této sekci uvádíme výčet správních orgánů a jejich vybraných pravomocí ve vztahu ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Obecně v kácení přijdete do styku zejména s obecními úřady, ale pro úplnost a dobrou orientaci můžete níže uvedený výčet použít.

Obecní úřady[19]:

  • povolují kácení dřevin,
  • ukládají náhradní výsadbu a vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě.

Pověřené obecní úřady[20]:

  • vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů, souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů a povolují výjimky ze zákazů u památných stromů.

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností[21]:

  • jsou oprávněny stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat[22],
  • přijímají oznámení o kácení dřevin a rozhodují o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin v případech, kdy není povolení ke kácení dřevin potřeba,
  • ukládají pokuty.

Krajské úřady[23]:

  • jsou oprávněny stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat (§ 66 zákona č. 114/1992 Sb.),
  • rozhodují o odvolání proti rozhodnutím obecních úřadů.

Česká inspekce životního prostředí[24]:

  • dozírá, jak jsou orgány veřejné správy vyjma ústředních orgánů, právnickými a fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny,
  • zjišťuje a eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání,
  • je oprávněna stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat[25],
  • je oprávněna rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní opatření,
  • je oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin,
  • ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za porušení povinností při ochraně přírody a krajiny.

Situace je odlišná na území národních parků a chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem, kde kompetence svěřené krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadům včetně povolení kácení dřevin na území národního parku vykonávají v zásadě jejich správy a na území CHKO Agentura ochrany přírody a krajiny.

Policie ČR a obecní policie:

  • jsou oprávněny zasahovat v případě narušení veřejného pořádku (např. poškozování či kácení dřevin bez povolení) a odhalují přestupky fyzických osob;
  • Policie ČR je oprávněna zadržet fyzickou osobu, u níž je důvodná obava, že bude pokračovat v páchání přestupku či trestného činu, při němž byla přistižena, a dále přijímá a prošetřuje trestní oznámení (např. v případě závažného poškození životního prostředí na větším území).

[2] Úplný výčet případů, kdy postačí předchozí oznámení, uvádí § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

[3] Pokud je dřevina součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí, vyžaduje se povolení vždy. Podrobné podmínky, kdy není povolení potřeba, upravuje § 3 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

[4] Oznámení poštou není povinné, pokud oznámení na úřední desce výslovně umožní jiný právní předpis. Jinak se vždy doručuje poštou přímo danému spolku.

[5] § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny

[6] V některých zvláštních případech musí být splněny další podmínky, např. ve zvláště chráněném území je možné kácení, jen je-li v souladu s plánem péče. Pokud např. v korunách stromů sídlí zvláště chránění živočichové, musí si ten, kdo chce kácet, opatřit také výjimku podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny

[7] Zvláště chráněné druhy dřeviny jsou uvedeny v příloze prováděcí vyhlášky 395/1992 Sb. k zákonu o ochraně přírody a krajiny

[8] Seznam památných stromů naleznete zde. Památné stromy nelze kácet dle § 46 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny

[9] § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád: „Správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.“

[11] Metodický pokyn k aplikaci § 8 a § 9 zákona o ochraně přírody a krajiny. (ZP29/2014); metodické pokyny nejsou závazné

[13] § 9 odst. 1 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Zákon jako alternativu uvádí odvod do rozpočtu obce, této alternativy ale nelze využít, protože neexistuje předpis, který by stanovil výši odvodu. Náhradní výsadba tedy zůstává jedinou možností, jak kompenzovat vzniklou ekologickou újmu.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty