Místní a krajské referendum: Jak dosáhnout jeho vyhlášení a jak probíhá?

V referendu je možné hlasovat o nejrůznějších otázkách, o kterých rozhoduje obec či kraj v samostatné působnosti. Může se jednat např. o plánovanou výstavbu nebo o prodej obecního majetku. Více o tom, o čem se v rámci referenda může hlasovat, si můžete přečíst v našem manuálu Jaké otázky (ne)můžete položit v místním a krajském referendu?

Referendum není jediný nástroj, který můžete jako aktivní občan využít. Více o tom, jaké další možnosti máte, se dozvíte v našem manuálu Politické nástroje občana: Jak efektivně upozornit na problém nebo prosadit jeho řešení?

1. Sestavte přípravný výbor

Místní a krajské referendum vyhlašuje zastupitelstvo obce či kraje.[1] Vyhlásit ho může buď z vlastní iniciativy, nebo na základě návrhu občanů.[2]

Pokud se rozhodnete obci či kraji vyhlášení referenda navrhnout, potřebujete nejprve vytvořit přípravný výbor. Ten tvoří nejméně 3 osoby, které jsou oprávněné volit členy zastupitelstva obce či kraje. Jde tedy o osoby, které mají české občanství, trvalý pobyt na území dané obce či kraje a je jim nejméně 18 let.

Teprve přípravný výbor může zastupitelstvu podat návrh na vyhlášení referenda.[3] Po vyhlášení referenda přípravný výbor deleguje členy do komisí pro hlasování. 

2. Sepište návrh na vyhlášení referenda

Návrh musí obsahovat: [4]

• Určení území, na němž konání referenda navrhujete.  Uveďte název obce či kraje, popř. název městské části nebo městského obvodu statutárního města, pokud chcete referendum pořádat pouze tam.
• Odůvodnění návrhu. V odůvodnění byste měli vysvětlit smysl a účel otázky, kterou chcete v referendu položit. Zdůvodněte například, jaké dopady by měla změna územního plánu, ke které se mají občané v referendu vyjadřovat.

V rámci odůvodnění můžete navrhnout i termín konání referenda. Můžete např. navrhnout, aby se referendum konalo zároveň s některými volbami. Tím zvýšíte šanci, že bude mít referendum dostatečnou účast. Zastupitelstvo obce či kraje vám smí nevyhovět pouze v případě, kdy k tomu má závažné a racionální důvody. Těmi nesmí být finanční důvody. Obec či kraj tak váš požadavek konání referenda zároveň s volbami nesmí odmítnout jenom proto, že to bude více nákladné.[5]

• Odhad nákladů spojených s provedením referenda a realizací jeho výsledku a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce či kraje (tedy informace, z jaké kapitoly rozpočtu bude referendum hrazeno). Jedná se pochopitelně pouze o odhad, který slouží k tomu, aby si navrhovatel referenda uvědomil, z čeho se provedení místního referenda bude hradit a byl s tím srozuměn. Pro obce a kraje je to pouze vodítko. Nejsou tímto odhadem vázány.
• Znění otázky (či více otázek), které navrhujete k rozhodnutí referendem. Otázka musí být položena tak, aby na ni bylo možné odpovědět ano či ne (nejčastěji se otázky formulují: „Souhlasíte s tím, aby…?“). Otázka se musí vztahovat k záležitosti, kterou má obec či kraj ve své samostatné působnosti.[6] O tom, jaké otázky v referendu můžete a nemůžete pokládat, se více dozvíte v našem manuálu Jaké otázky (ne)můžete položit v místním a krajském referendu?.
• Informace o přípravném výboru – jméno, příjmení a trvalý pobyt, datum narození a vlastnoruční podpis členů přípravného výboru.
• Označení zmocněnce z členů přípravného výboru. Zmocněnec jedná jménem celého výboru (tedy především komunikuje s úřady).
• Přílohu – podpisovou listinu s očíslovanými podpisovými archy.

Pro vytvoření návrhu referenda můžete využít náš vzor Návrh na konání místního referenda.

3. Nasbírejte podpisy

Kolik podpisů musíte sesbírat?

Aby zastupitelstvo mohlo na základě návrhu vyhlásit referendum, musí podpisové listiny podepsat zákonem stanovený počet osob zapsaných v seznamu oprávněných voličů. Seznam oprávněných voličů vede obecní a krajský úřad a zahrnuje všechny osoby, které jsou oprávněny volit ve volbách do daného obecního nebo krajského zastupitelstva. To znamená, že návrh na konání referenda mohou platně podepsat pouze občané České republiky, kterým je nejméně 18 let a mají trvalý pobyt na území obce (či některé obce v rámci celého kraje. Pouze jejich podpis se počítá.

Pro vyhlášení místního referenda musíte získat následující počet podpisů v závislosti na počtu obyvatel obce: [7]

Pro vyhlášení krajského referenda musíte nasbírat podpis 6 % oprávněných osob.[8]

Co musí obsahovat podpisové listiny?

Podpisové listiny, na které budete sbírat podpisy občanů, musí obsahovat: [9]

• ·         Určení území, na němž konání referenda navrhujete. Může se jednat o obec, kraj nebo jejich část.
• Znění otázky navržené k rozhodnutí referendem. O tom, jaké otázky v referendu můžete a nemůžete pokládat, se dočtete v našem manuálu Jaké otázky nelze pokládat v místním referendu.
• Jméno, příjmení a adresu členů přípravného výboru.
• Text upozornění pro podporovatele: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního/krajského referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním/krajském referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč."

Oprávněné osoby, které konání referenda chtějí podpořit, musí uvést své jméno, příjmení, datum narození a adresu. Podpisové listiny také musí vlastnoručně podepsat. Vlastnoruční podpis je možné nahradit zaručeným elektronickým podpisem podle zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

K vytvoření podpisové listiny můžete použít náš vzor Podpisová listina k místnímu referendu.

Pokud se vám podaří nasbírat dostatek podpisů a splnit všechny formální podmínky, zastupitelstvo místní referendum musí vyhlásit . Pokud ho přesto nevyhlásí, můžete se u soudu domáhat, aby soud referendum vyhlásil místo zastupitelstva.[10]

Co když je nějaký podpis neplatný

Může se stát, že obec shledá nějaký podpis neplatným. To znamená, že osoba, která podpis udělila, nesplnila všechny podmínky nebo se podepsala více než jednou. Obec v takovém případě musí zdůvodnit, proč konkrétní podpis vyškrtla a v čem vada spočívala tak, aby ji přípravný výbor mohl opravit. Důvodem k vyškrtnutí přitom nemůže být např. uvedení jiného než trvalého pobytu, pokud má daná osoba trvalý pobyt v téže obci.[11]

4. Návrh a podpisovou listinu předložte obecnímu nebo krajskému úřadu

Návrh společně s podpisovou listinou předložte obecnímu nebo krajskému úřadu. Pokud se referendum koná pouze na části území obce, předložte ho úřadu městské části, úřadu městského obvodu nebo magistrátu hlavního města Prahy či statutárního města. Úřad přezkoumá, jestli má váš návrh všechny stanovené náležitosti a jestli jste obstarali potřebný počet podpisů. Musí tak učinit ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy jste návrh podali.

Pokud úřad nenajde v návrhu žádné nedostatky, vyrozumí o tom písemně vašeho zmocněnce. Pokud by návrh neměl všechny potřebné náležitosti, vyzve úřad písemně zmocněnce, aby nedostatky odstranil. K tomu mu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 7 dnů. Pokud byste byli přesvědčeni, že v návrhu vady nejsou, můžete se obrátit na soud, aby určil, že váš návrh nemá vady. Návrh musíte podat do 10 dnů od doby, kdy vám úřad doručil výzvu k odstranění vad.

Pokud vás do 30 dnů ode dne, kdy jste návrh podali, úřad nevyrozumí, platí, že se váš návrh považuje za bezvadný.[12] To znamená, že ho předloží rada k projednání zastupitelstvu na jeho nejbližším zasedání. Pokud je o vámi navrhované otázce v referendu možné rozhodovat, zastupitelstvo usnesením referendum vyhlásí. [13]

O vyhlášení referenda vyrozumí zastupitelstvo vašeho zmocněnce a zároveň vyvěsí na úřední desce obecního či krajského úřadu usnesení o vyhlášení referenda. Usnesení musí být na úřední desce vyvěšeno minimálně po dobu 15 dnů.

Jak probíhá místní a krajské referendum?

Po tom, co zastupitelstvo vyhlásí referendum, zřídí okrskové komise a místní komise. V případě krajského referenda je zřízena i krajská komise. Komise připravují a řídí hlasování a zjišťují jeho výsledky. Minimální počet členů komisí určí nejpozději 25 dnů přede dnem hlasování starosta, resp. hejtman. Komise musí být ze zákona alespoň čtyřčlenné.

Členy okrskové, místní i krajské komise můžete delegovat vy jako přípravný výbor. Musíte tak udělat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Členem komise může být pouze osoba, která může hlasovat v samotném referendu (tedy pouze oprávněný volič). Nejméně jednoho člena okrskové a místní komise deleguje starosta obce. Nejméně jednoho člena krajské komise deleguje hejtman kraje. [14]

Referendum probíhá podobně jako volby. Každý občan dotčeného území se ho může zúčastnit a svým hlasem hlasovat buď pro, nebo proti návrhu referenda.

Volební komise poté, co vyhotoví zápis o výsledku hlasování, zveřejnění výsledky na úřední desce obecního úřadu.

Kdy je výsledek referenda závazný?

Referenda se musí zúčastnit alespoň 35 % všech oprávněných občanů dané obce, její části nebo kraje. Pokud by se referenda zúčastnilo méně oprávněných voličů, nebude mít jeho výsledek žádný význam.

V referendu zvítězí ta varianta návrhu, pro kterou hlasovala zároveň

• nadpoloviční většina oprávněných občanů, kteří se referenda zúčastnili, a 
• alespoň 25 % všech oprávněných občanů.[15]

Výsledek referenda je závazný. To v praxi znamená, že se jím obec či kraj musí řídit a nesmí v dané otázce rozhodnout v rozporu s výsledkem referenda.[16]

Jak se bránit, když obec či kraj výsledek referenda nerespektuje?

Zákon přímo nestanoví postup v případě, pokud obec či kraj výsledek referenda nerespektuje, tedy pokud jedná v rozporu výsledkem platného a závazného referenda.

Pokud by ovšem obec nebo kraj v rámci samostatné působnosti vydaly rozhodnutí nebo právní předpis v rozporu s výsledkem referenda, můžete se obrátit na Ministerstvo vnitra s podnětem k provedení kontroly. Ministerstvo vnitra totiž kontroluje, zda orgány obcí či krajů při výkonu samostatné působnosti dodržují zákony a jiné právní předpisy. Více se dozvíte v našem manuálu Práva občanů obcí a krajů.

K podání podnětu můžete využít náš vzor Podnět k provedení kontroly obce. Jak při podání podnětu postupovat se dočtete v našem manuálu Podávání podnětů správním orgánům.

Kromě podání podnětu Ministerstvu vnitra přichází v úvahu také žaloba na nezákonný zásah.[17]  Pokud se rozhodnete žalobu podat, doporučujeme, abyste se v řízení nechali zastoupit advokátem. K tomu, abyste našli vhodného advokáta, vám může pomoci seznam advokátů na stránkách České advokátní komory.

Jak se bránit, pokud obec referendum nechce vyhlásit?

Může se stát, že návrh na konání referenda obec nebude chtít akceptovat. V takových případech má přípravný výbor právo na soudní ochranu.  Pokud zvažujete podání návrhu k soudu, doporučujeme obrátit se na advokáta, který vám předběžně posoudí šanci na úspěch, a následně pomůže návrh sepsat. Advokáta si můžete vybrat podle sídla a specializace ve vyhledávači České advokátní komory.

Zastupitelstvo může na podání návrhu na konání referenda reagovat tak, že referendum nevyhlásí, protože o navržené otázce není možné konat. V tomto případě můžete navrhnout soudu, aby určil, že o dané otázce referendum konat možné je, a aby referendum vyhlásil místo zastupitelstva. Návrh musíte podat do 20 dnů od rozhodnutí zastupitelstva, že referendum nevyhlásí.

Může se také stát, že zastupitelstvo o vašem návrhu na svém zasedání vůbec nerozhodne. Jde o situace, kdy váš návrh nezařadí na program jednání, nebo o něm zastupitelé z jakéhokoliv důvodu nehlasují. V tomto případě můžete navrhnout soudu, aby referendum vyhlásil místo zastupitelstva. Návrh musíte podat do 20 dnů ode dne, kdy proběhlo zasedání zastupitelstva, které mělo váš návrh projednat.

Máte důkazy, že referendum neproběhlo v souladu se zákonem?

Pokud má přípravný výbor po skončení referenda důkazy o tom, že referendum neproběhlo v souladu se zákonem, může podat soudu návrh na neplatnost hlasování v místním referendu. Jedná se především o situace, kdy byste měli důkazy o tom, že byl během hlasování porušen zákon způsobem, který by mohl ovlivnit výsledek referenda – například že bylo některým občanům znemožněno hlasovat, nebo že došlo k volebním podvodům. I v tomto případě doporučujeme se nejprve obrátit na advokáta.