Poradna

Kde a jak je upravena ochrana vod?

Vytvořeno dne 15. 2. 2012.

Základním právním předpisem českého právního řádu, mimo mezinárodní smlouvy a právo EU, upravující ochranu vod, je zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

Ustanovením, upravující vodu jako objekt práva, je § 3 zákona o vodách. Přestože voda je věcí v právním smyslu a bývá předmětem právních vztahů, dle tohoto ustanovení povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují. Povrchové a podzemní vody jsou tedy statkem veřejného užívání. Jedná se o statek všeobecně přístupný a s předem neomezeným okruhem uživatelů. Jinak řečeno, povrchové a podzemní vody může užívat každá osoba. Veřejným statkem přestává povrchová nebo podzemní voda být jejím odebráním. Zvláštní úpravě podléhají vody, které jsou dle zvláštních zákonů vyhrazenými nerosty, přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod. U těchto druhů vod se zákon o vodách použije, jen pokud to výslovně stanoví.

Mimo skutečnost, že je voda statkem veřejného užívání, jde současně o statek pro životní prostředí nejdůležitější. Veřejné užívání musí být určitým způsobem regulováno ve prospěch zachování tohoto statku. Regulaci veřejného užívání vody upravuje zákon o vodách jako obecné a zvláštní nakládání s vodami.

Obecné nakládání s vodami

Základní povinnosti při obecném nakládání s vodami stanoví § 5 zákona o vodách. Ten uvádí, že každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání dle podmínek stanovených zákonem o vodách a dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními předpisy (například zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí).

Obecné nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se vztahuje také na případy nakládání k výrobním účelům. Takový uživatel je však povinen provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.

Zákon o vodách ukládá také povinnosti vztahující se k provádění staveb, jejich změn nebo změn jejich užívání. Stavebníci jsou povinni zabezpečit stavby zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem srážkové vody na tyto stavby. Bez splnění těchto podmínek by ani stavební úřad nevydal stavební povolení popřípadě kolaudační souhlas na tyto stavby.

Co se týká nakládání s povrchovými vodami, tak každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu a to za předpokladu, že k tomu není třeba zvláštního technického zařízení. Povolení ani souhlasu není třeba také k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách ani ke změně přirozeného odtoku vod za účelem ochrany před škodlivými účinky povrchových vod.

Žádná z výše uvedených činností však nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.

Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat. Může tak však učinit pouze vyžaduje-li to veřejný zájem. Veřejným zájmem může být například bezpečnost osob, nebo jakost vody.

Jiné nakládání s vodami, než jsme výše uvedli, již spadá pod úpravu zvláštního nakládání s vodami. Takové nakládání je možné pouze na povolení, se souhlasem nebo předchozím vyjádření vodoprávního úřadu. Ke zvláštnímu nakládání je oprávněn pouze adresát povolení, souhlasu, nikoli tedy jiný subjekt.

Povolení

Povolení vodoprávního úřadu ke zvláštnímu nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je třeba zejména k jejich odběru přesahující vlastní potřebu, jinému nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (například k jejich akumulaci, vzdouvání, k užívání takových vod pro chovy ryb a vodní drůbeže atd.), vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a k dalším činnostem, které mohou vodní poměry významně ovlivnit. Povolení se vydává na časově omezenou dobu a stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě také podmínky, za kterých je povolení vydáno. Některá povolení podléhají také zpoplatnění (například povolení k odběru na dobu delší než 1 rok)

Souhlas

K ostatním činnostem, stavbám a zařízením spadajících do zvláštního nakládání s vodami, k nimž není třeba povolení, které však mohou ovlivnit vodní poměry, je třeba souhlasu vodoprávního úřadu. Souhlas slouží ve většině případů jako podklad pro rozhodování jiného správního úřadu povolujícího příslušnou činnost, stavbu nebo zařízení. Souhlas vodoprávního úřadu je vyžadován například ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry.

Vyjádření

Úpravu vyjádření jako úkonu vodoprávního orgánu nalezneme v § 18 zákona o vodách. Dle něj každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chrněných podle zákona o vodách možný, případně za jakých podmínek. Vyjádření není rozhodnutím a nenahrazuje povolení ani souhlas vodoprávního úřadu. Jedná se spíše o předběžnou informaci k možnosti realizace záměru pro osobu, která chce záměr uskutečnit.

Povolení, souhlas i vyjádření jsou úkonem správního orgánu. Povahu rozhodnutí, které stanoví účastníku (zejména žadateli) práva a povinnosti, má pouze povolení.

Možnosti účasti veřejnosti 

Stejně jako všechna rozhodnutí, musí být povolení vydáno ve správním řízení. Účastníky tohoto řízení jsou osoby, o jejíchž právech a povinnostech je rozhodováno (například žadatel), nebo osoby, o kterých to stanoví zákon, tzn. zejména spolky. Díky tomuto se mohou občané, kterým není lhostejné, zda vodoprávní úřad určitému investoru povolení udělí nebo neudělí, stát účastníkem řízení. Z této pozice mohou činit v řízení námitky, o nichž pak musí být vodoprávním úřadem rozhodnuto.

§ 115 odst. 7 zákona o vodách uvádí, že spolek, jehož cílem je dle stanov ochrana životního prostředí, má postavení účastníka řízení vedeného dle zákona o vodách s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15 zákona o vodách a řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jestliže:

a) podá ještě před zahájením řízení na vodoprávní úřad žádost být informován o zahajovaných řízeních (tato žádost má platnost 1 rok) a současně
b) jestliže se do 8 dnů ode dne sdělení informace o zahájeném správním řízení písemně přihlásí jako účastník tohoto řízení – informaci tomuto sdružení přitom úřad může doručit buď poštou nebo i na úřední desce, kterou je tedy nutné sledovat.

Žádost být informován o zahajovaných vodoprávních řízeních se podává na základě § 115 odst. 6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Jde o speciální formu žádosti být informován o zahajovaných řízeních (pro účely účasti spolků v řízeních, v nichž jsou dotčeny zájmy přírody a krajiny, je upravena § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Vzhledem k tomu, že ve vodoprávních řízeních půjde téměř vždy zároveň o ochranu přírody a krajiny, domníváme se, že by mělo být dostatečné podat žádost dle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Dle našich zkušeností však vodoprávní úřady spolky přihlášené tímto způsobem vylučují z řízení. Je tedy jistější podat si na vodoprávní úřad žádost podle § 115 odst. 6 zákona o vodách. Na základě žádosti podle § 115 odst. 7 zákona o vodách se může spolek účastnit i řízení, v nichž zájmy přírody a krajiny dotčeny nejsou.

Přihlášením do řízení je takový spolek přijat za účastníka řízení a má stejná procesní práva, jako kterýkoliv jiný účastník - například podávat odvolání proti rozhodnutí, činit námitky atd. Podrobnější informace k účastenství  spolků ve správním řízení.

V případech, kdy je předmětem vodoprávního řízení povolení vodního díla (např. rybníka) a kde tedy vodoprávní úřad figuruje jako speciální stavební úřad, mohou být účastníky navíc ještě všechny osoby, které by byly účastníky ve stavebním řízení (§ 109 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon), zejména dotčení vlastníci sousedních pozemků.

 

„Program švýcarsko-české spolupráce podporuje sub-projekt Satelity právního ekoporadenství.“ „Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union.“

Nadřazené kategorie:

Životní prostředí

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta