Jak chránit vody a správně s nimi nakládat?

Přečtěte si náš manuál o ochraně vod, ve kterém se dozvíte základní informace

Zacházení s vodami upravuje vodní zákon

Voda je věcí a veřejným statkem. To znamená, že není předmětem vlastnictví a kdokoliv ji může užívat. To platí do okamžiku, než ji odeberete. Odebráním se stává vaším vlastnictvím. Pro užívání a odběr vod existují pravidla stanovená především vodním zákonem. Ten rozlišuje vody, které se nachází v přírodě, na povrchové a podzemní. Užívání vody pak dělí na obecné a zvláštní nakládání s vodami.

Rozlišujeme nakládání s povrchovými vodami…

Co se týká nakládání s povrchovými vodami, každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu. Podmínkou je, že k odběru není třeba zvláštního technického zařízení (př. čerpadlo). Povolení ani souhlasu není třeba také k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích  a stavbách(př. zachycování dešťové vody na zalévání) ani ke změně přirozeného odtoku vod za účelem ochrany před škodlivými účinky povrchových vod (př. protipovodňové valy).[1]

O obecné nakládání s vodami se tedy jedná v případě, že:

1. Nepoužíváte k odběru vod zvláštního technického zařízení (např. čerpadla).

2. Činností neohrožujete jakost nebo zdravotní nezávadnost vod.

3. Nenarušujete životní prostředí.

4. Nezhoršujete odtokové poměry.

5. Nepoškozujete břehy, vodní díla a zařízení pro chov ryb.

6. Neporušujete práva a právem chráněné zájmy jiných.

Na obecné nakládání s vodami máte právo ze zákona a nemusíte o něj žádat. Pokud nakládáte s povrchovými vodami jiným způsobem, znamená to, že provádíte zvláštní nakládání s vodami a potřebujete povolení, souhlas nebo předchozí vyjádření vodoprávního úřadu.

Může úřad obecné nakládání s vodami omezit?

Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat. Může tak však učinit pouze vyžaduje-li to veřejný zájem. Veřejným zájmem může být například bezpečnost osob, nebo jakost vody. Jako příklad můžeme uvést zákaz plavání při výskytu sinic ve vodě.

… a nakládání s podzemními vodami

Za podzemní vody považujeme vody přirozeně se vyskytující pod zemí, ve studních (před odběrem), vody v potrubí či v jeskyních. Nakládání s podzemními vodami je vždy zvláštním nakládáním s vodami, a proto je k němu vždy potřeba povolení, souhlas nebo předchozí vyjádření vodoprávního úřadu.

Pro zvláštní nakládání s vodami je potřeba povolení

Povolení vodoprávního úřadu ke zvláštnímu nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je třeba, pokud se jedná o:

• Odběr, který přesahuje vlastní potřebu toho, kdo vodu odebírá.
• Jiné nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (například k jejich akumulaci, vzdouvání, k užívání takových vod pro chovy ryb a vodní drůbeže atd.).
• Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních.
• Dalším činnosti, které mohou vodní poměry významně ovlivnit.[2]

Povolení se vydává na časově omezenou dobu a stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě také podmínky, za kterých je na základě něj možné s vodami nakládat. Některá povolení podléhají také zpoplatnění (například povolení k odběru na dobu delší než 1 rok). Práva nabytá povolením přecházejí na nabyvatele pozemku či stavby v případě změny vlastníka.

Žádost o povolení nakládání s vodami adresujte svému obecnímu vodoprávnímu úřadu, kterým ve většině případů bude obecní úřad obce s rozšířenou působností.[3] Vzor žádosti si můžete stáhnout na internetových stránkách ministerstva zemědělství.

K výstavbě vodního díla je třeba stavební povolení

Vodní díla jsou stavby, které slouží ke:

• vzdouvání a zadržování vod,
• umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod,
• ochraně a užívání vod
• nakládání s vodami
• ochraně před škodlivými účinky vod.

Kromě velkých vodních děl, jako jsou vodní elektrárny, sem patří také studny, rybníky nebo domácí čistírny odpadních vod.[4]

K výstavbě vodního díla je potřeba získat od vodoprávního úřadu stavební povolení. U vodních děl vodní zákon stanoví, že stavební řízení nevede stavební úřad, ale vodoprávní úřad. [5] Postup však zůstává stejný, proto se procesní požadavky řídí stavebním zákonem.

O stavebním řízení si podrobnější informace můžete přečíst v našem manuálu Stavební řízení.

Žádost o stavební povolení podejte k vodoprávnímu úřadu. Vodoprávním úřadem je ve většině případů obecní úřad obce s rozšířenou působností. U některých větších vodních děl (např. čističky odpadních vod, které mají sloužit 10 000 a více ekvivalentním obyvatelům) je vodoprávním úřadem krajský úřad.[6] Vzor žádosti o stavební povolení k vodním dílům si můžete stáhnout na internetových stránkách ministerstva zemědělství.

Kde není třeba povolení, je vydán souhlas

K ostatním činnostem, stavbám a zařízením, jež spadají do zvláštního nakládání s vodami, a které mohou ovlivnit vodní poměry, je třeba souhlasu vodoprávního úřadu. Souhlas slouží ve většině případů jako podklad pro rozhodování jiného správního úřadu, který povoluje příslušnou činnost, stavbu nebo zařízení.

Souhlas vodoprávního úřadu se vyžaduje například ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry. Souhlas se vyžaduje také u staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů.[7]

Vzor žádosti o udělení souhlasu vodoprávního úřadu naleznete na internetových stránkách ministerstva zemědělství. Žádost adresujte obecnímu vodoprávnímu úřadu.

Úřad může komunikovat pomocí vyjádření

Vyjádření vodoprávního úřadu je tu pro vás, pokud chcete vědět, zda je váš záměr z hlediska zákona možný, případně za jakých podmínek. Vyjádření není rozhodnutím a nenahrazuje povolení ani souhlas vodoprávního úřadu. Jedná se spíše o předběžnou informaci k možnosti realizace vašeho záměru.

Na vyjádření vodoprávního úřadu máte právo, pokud hodláte:

• umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení, nebo
• provádět jiné činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod

Formulář pro podání žádosti o vyjádření naleznete na internetových stránkách ministerstva zemědělství. Svůj záměr musíte podle zákona ve formuláři dostatečně doložit. Přiložte proto jako důkazy vhodnou dokumentaci či vaše vysvětlení.[8]

Vodoprávních řízení se mohou účastnit spolky

Povolení vodoprávního úřadu se vydávají jako rozhodnutí ve správním řízení. O správních řízeních se více dočtete v našem manuálu Správní řízení.

Účastníkem správního řízení se vedle osoby, o jejíchž právech a povinnostech správní úřad rozhoduje, mohou stát ještě další osoby, zejména spolky. Díky tomu se můžete jako občané, kterým není lhostejné, zda vodoprávní úřad určitému investorovi povolení udělí nebo neudělí, stát účastníkem řízení jako spolek.

Spolky musí pro účast v řízení učinit několik kroků

V povolovacím řízení, které se netýkají povolání vodních děl, se stanete účastníkem jako spolek, jestliže: [9]

• podáte ještě před zahájením řízení na vodoprávní úřad žádost o informování o zahajovaných řízeních[10] (tato žádost má platnost 1 rok), a současně
• do 8 dnů ode dne sdělení informace o zahájeném správním řízení se písemně přihlásíte jako účastník tohoto řízení. Informaci o zahájení řízení může vodoprávní úřad spolku doručit buď poštou nebo i na úřední desce. Tu je tedy nutné sledovat.[11]
• Podle vašich stanov jste spolkem, jehož cílem je ochrana životního prostředí.

Žádost o informování o zahajovaných vodoprávních řízeních doporučujeme podat i těm spolkům, které podaly žádost o informování o zahajovaných řízeních, v nichž jsou dotčeny zájmy přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny.[12] Přestože se domníváme, že je to nesprávný postup, vodoprávní úřady v praxi někdy neinformují na základě této žádosti o řízeních vedených podle zákona o vodách.

Abyste se jako spolek do vodoprávních řízení mohli zapojit, můžete využít náš vzor žádosti o spolku o informování o zahajovaných řízeních a  vzor oznámení účastenství v řízení dle vodního zákona.

Jaké má výhody být účastníkem řízení podle vodního zákona?

Přihlášením do řízení se spolek stane účastníkem řízení. Má tedy stejná procesní práva, jako kterýkoliv jiný účastník - například podávat odvolání proti rozhodnutí, činit námitky atd. Může tak přímo ovlivnit výsledek řízení.

 Jak využít svá účastenská práva se dočtete v manuálu 10 významných práv účastníka řízení.