Vlivem znečištění ovzduší má na Ostravsku a Karvinsku dvakrát více dětí astma a alergickou rýmu než ve zbytku republiky. Problém znečištění ovzduší se týká nejen Ostravy, ale i severních Čech, Prahy a Brna. Špatná kvalita ovzduší, vysoké koncentrace benzo(a)pyrenu a arsenu, smog a prach způsobují při dlouhodobém vystavení dýchací a kardiovaskulární potíže, rakovinu plic, nádory jater a ledvin, alergie a ekzémy. Řešení tohoto stavu je v zájmu nás všech. Podle výzkumu Evropské agentury životního prostředí (EEA) mohl čistší vzduch v Evropské unii v roce 2019 zachránit přinejmenším 178 000 životů. Nejde však však “pouze” o ochranu našeho zdraví a snižování účtů za zdravotní péčí. Péče o kvalitu ovzduší je zároveň příznivá pro ochranu klimatu a působí jako motor inovací v energetice. Právě vlivem spalování uhlí v elektrárnách, teplárnách a domácích topeništích, totiž dochází k nejvýznamnějšímu poškozování ovzduší a klimatu v České republice.
Podpořte naši práci svým darem
Definice problému
-
Česká republika dosud nedokázala předložit uspokojivá řešení a neplní imisní limity uložené evropským právem.
Evropská komise již od roku 2010 vede s Českou republikou řízení o porušování Smlouvy o fungování EU kvůli překračování imisních limitů prachu (PM10). Od roku 2016 se zároveň přidává obdobné řízení kvůli překračování imisních limitů oxidů dusíku (NOx). Pokud Česká republika nepředloží jasný plán pro splnění požadavků směrnice, může jí hrozit od Evropské komise žaloba u Evropského soudu a následně vysoké pokuty. -
Chybí jasná strategie, dokumenty, které Ministerstvo životního prostředí přijalo, jsou nedostatečné. Podle nedávné zprávy Evropské komise je především nutné, aby Česká republika zvýšila podíl obnovitelných zdrojů energie (s výjimkou biomasy), zlepšila energetickou náročnost budov a podporovala udržitelnějších řešení vytápění.
- České úřady udělují provozovatelům uhelných elektráren štědré výjimky z emisních limitů spojených s nejlepšími dostupnými technikami (BAT). Žádná jiná země EU nepřistupuje k provozovatelům uhelných elektráren tak shovívavě, přestože rtuť z uhelných elektráren tvoří zhruba 70 % rtuti vypouštěné na českém území. Ta se následně ukládá v naší vodě, půdě a potravě. Není tedy překvapivé, že Česká republika patří v rámci EU mezi země s nejvyšším spadem rtuti na km2 a její obyvatelé jsou proto nejvíce ohroženi negativními dopady této toxické látky.