Jak zajistit, aby skládka dodržovala potřebná povolení?

Skládka je zařízení zřízené za účelem skladování a odstraňování odpadů. Vzhledem k tomu, že skládky odpadů mohou na životní prostředí ve svém okolí mít řadu negativních vlivů (př. unikající odpadní vody nebo zápach), jejich zřízení je podmíněno několika povoleními. Pokud skládka některé z těchto povolení nemá nebo porušuje podmínky provozu v něm stanovené, jedná se o černou skládku.

V tomto manuálu se dozvíte, jaká povolení jsou ke zřízení skládky potřeba. Jak postupovat, když skládka tato povolení nemá nebo je její provoz nerespektuje, se dočtete na konci tohoto manuálu.

Pokud chcete řešit skládku, u které nevíte, kdo je za ní odpovědný, přečtěte si náš související manuál Jak řešit lavinovitou černou skládku.

Jaká povolení skládka vyžaduje a jak se zapojit?

Níže v tabulce uvádíme přehled povolení, která skládka ke svému provozu vyžaduje. Každá skládka musí mít územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační souhlas a buď souhlas krajského úřadu s provozováním, nebo integrované povolení (to může kromě souhlasu krajského úřadu nahrazovat i jiná povolení k ochraně jednotlivých složek životního prostředí). Ostatní povolení nevyžaduje vždy (v tabulce označena hvězdičkou). To, zda jsou daná povolení vyžadována, závisí na konkrétních okolnostech, o kterých se dočtete více níže v tomto manuálu.

Obecně platí, že do většiny řízení o vydání potřebných povolení se můžete zapojit, a to buď z pozice fyzické osoby nebo environmentálního spolku.

Pokud máte podezření, že některé z povolení nebylo vydáno nebo jej provozovatel skládky porušuje, můžete se s podnětem obrátit na příslušný orgán. Kdo je příslušným orgánem se dočtete níže v přehledové tabulce a v textu manuálu.

1. Stavební předpisy

Skládka musí být umístěna v souladu s územně plánovací dokumentací, tj. s územním plánem, případně se zásadami územního rozvoje. Základní informace o územním plánování se dočtete v našem manuálu Územní plánování – přehled.

Každá skládka dále musí mít platné územní rozhodnutí a stavební povolení. Tato rozhodnutí jsou vydávána v územním a stavebním řízení, o nichž se více dočtete v našich manuálech Územní řízení a Stavební řízení. Pokud se chcete zapojit do povolování skládky, doporučujeme k prostudování zejména shrnující manuál Zapojte se do povolování stavby nebo záměru.

Nezbytným předpokladem je také kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí, jež stavební úřad vydává na základě souhlasu krajského úřadu s provozováním skládky (viz níže).[1] O kolaudačním souhlasu se dočtete více v manuálu Užívání dokončené stavby – kolaudace.

V případě, že skládka tato rozhodnutí nemá nebo je provozována v rozporu s podmínkami v nich stanovenými, jedná se o černou stavbu. Pokud si myslíte, že se jedná o černou stavbu, podejte podnět stavebnímu úřadu. K podání podnětu můžete využít náš vzor. Stavební úřad může na jeho základě zahájit řízení o odstranění černé stavby nebo přestupkové řízení.

O černých stavbách obecně se více dozvíte v manuálu Černé stavby. O tom, jak se proti nim bránit si pak můžete přečíst podrobnosti v manuálu Odstraňování černých staveb.

2. Souhlas krajského úřadu s provozováním skládky

Nezbytnou podmínkou provozování skládky odpadů je souhlas krajského úřadu s provozováním skládky a jejím provozním řádem.[2]  Krajský úřad při vydání povolení musí vycházet z povinného závazného stanoviska krajské hygienické stanice, která provoz posoudí z hlediska ochrany zdraví.[3]

Od roku 2021 je účastníkem řízení, v kterém se vydává povolení provozu skládky, obec, na jejímž území má být skládka umístěna. Pozici účastníka řízení má nově také obec, jejíž životní prostředí může umístění sládky přímo ovlivnit.[4] To znamená, že tyto obce mohou v rámci řízení uplatňovat svoje stanoviska a proti konečnému rozhodnutí se bránit odvoláním, popř. až správní žalobou.

Z pozice občana obce můžete stanovisko obce ovlivnit. Více o tom, jaká máte jako občan obce práva, se dočtete v našem manuálu Práva občanů obcí a krajů. Na obec se také můžete obrátit s peticí nebo iniciovat konání místního referenda. O těchto možnostech se více dočtete v našich manuálech Jak podat petici ve třech krocích a Jak dosáhnout vyhlášení místního referenda.

Podmínky stanovené v souhlasu vychází z technických požadavků na skládky uvedených v prováděcí vyhlášce Ministerstva životního prostředí.[5] Tato vyhláška reguluje např. podmínky mísitelnosti různých druhů odpadů s cílem minimalizovat možnost chemických reakcí mezi nimi či druhy odpadů, které na skládky nelze ukládat (př. nebezpečné nebo silně zapáchající odpady, pesticidy a léčiva, od roku 2030 také sklo, kovy, zeminu a kameny).

Každá skládka má vlastní provozní řád, který krajský úřad schvaluje při vydávání souhlasu s provozem skládky. Provozní řád musí kromě základních identifikačních údajů obsahovat například také přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno, nebo způsob monitorování provozu zařízení. Teprve na jeho základě může provozovatel skládky od stavebního úřadu obdržet kolaudační souhlas.

U většiny skládek (a spaloven) je souhlas krajského úřadu nahrazen integrovaným povolením (viz níže).

Přestupky

Pokud je skládka provozována bez souhlasu krajského úřadu, nebo jsou při jejím provozu porušovány podmínky provozu uvedené v provozním řádu, provozovatel skládky se dopouští přestupku.[6] Přestupku se dopouští také tehdy, když porušuje podmínky provozu skládky vyplývající přímo ze zákona o odpadech. Tyto situace nastanou, např. když na skládku ukládá odpady, které tam ukládat nesmí (nebezpečné odpady, léčiva atd.) nebo nedodržuje podmínky pro skládkování (př. pravidla mísitelnosti odpadů).[7]

Přestupky projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).[8] Oba orgány mohou kromě pokuty stanovit opatření ke zjednání nápravy a lhůty, ve kterých mají tato opatření být realizována.[9] Pokud provozovatel skládky opakovaně porušuje své zákonné povinnosti nebo povinnosti stanovené v souhlasu a provozním řádu, krajský úřad může rozhodnutí o udělení souhlasu zrušit.[10] Obecní úřad obce s rozšířenou působností také může provozování skládky dokonce zakázat, pokud jsou při něm porušovány zákonné povinnosti a v důsledku toho by mohlo dojít k závažné ekologické újmě.[11]

Pokud se podle vašeho názoru provozovatel skládky dopouští některého z uvedených přestupků, podejte podnět k  obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo ČIŽP. Mějte na paměti, že ČIŽP řeší spíše větší skládky.

3. Posouzení vlivů skládky na životní prostředí (EIA)

V případě skládek nebezpečného odpadu potřebuje provozovatel získat souhlasné závazné stanovisko EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Proces EIA předchází územnímu řízení a může stanovit závazné podmínky pro provoz skládky za účelem ochrany životního prostředí a veřejného zdraví.

Jak posouzení vlivů záměru na životní prostředí probíhá a jak je možné se ho účastnit, naleznete v našich manuálech Co je to EIA? a Jak se zapojit do procesu EIA?.

4. Integrované povolení

Integrované povolení je správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody, které komplexně řeší podmínky provozu zařízení dopadajících na životní prostředí a jejich regulaci směrem k ochraně životního prostředí a jeho jednotlivých složek. Jedno integrované povolení prakticky nahrazuje vícero jednotlivých povolení, souhlasů a stanovisek dotčených orgánů v oblasti ochrany vod, ovzduší, přírody a krajiny, které by jinak musel provozovatel zařízení získat. V případě skládek pak nahrazuje zejména souhlas krajského úřadu s provozem skládky.

Více se o integrované povolování (IPPC), které je zakončeno vydáním integrovaného povolení, dozvíte z našeho manuálu Jak probíhá integrované povolování (IPPC)?.

Integrované povolení vyžadují pouze větší skládky. Konkrétně se jedná o skládky, které přijímají více než 10 tun odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 tun.[12] Menší skládky pak pro svůj provoz potřebují jednotlivá povolení od orgánů ochrany ovzduší, orgánu ochrany vod atd.  

Klíčovou části integrovaného povolení jsou závazné podmínky k provozu zařízení. Závazné podmínky regulují konkrétní aspekty provozu zařízení tak, aby se minimalizovaly negativní dopady provozu na životní prostředí a lidské zdraví. Mohou upravovat celou řadu faktorů, například:

• Emisní limity, tedy přímé vypouštění škodlivých látek do ovzduší a do vody ze zařízení
• Hlukové limity přes den i v noci
• Výsadbu zeleně
• Opatření pro omezení prašnosti z provozu i související dopravy
• Povolení k nakládání s povrchovými vodami

Přestupky

Pokud je skládka provozována bez platného integrovaného povolení anebo je provozována v rozporu se závaznými podmínkami, jedná se o přestupek,[13] za který je možno uložit pokutu do výše 10 mil. Kč.[14] O správních deliktech rozhoduje Česká inspekce životního prostředí, příslušné krajské úřady a krajské hygienické stanice (pokud jde o ochranu veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku a vibrací).[15]

V případě porušování závazných podmínek povolení mohou úřady přezkoumat plnění těchto podmínek a následně i rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části. Pokud si myslíte, že by toto rozhodnutí bylo na místě, podejte podnět.

5. Souhlas s odnětím půdy

Specifická řízení musí proběhnout v situaci, kdy se skládka nachází na zemědělské půdě nebo v lese. Slovy zákona, pokud skládka má být nebo již je realizovaná na pozemcích, které jsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF)[16] nebo se jedná o pozemky určené k plnění funkcí lesa.[17]

V těchto případech je ke zřízení skládky potřeba, aby došlo k odnětí pozemků, kde se má skládka nacházet. Odnětím se rozumí jejich uvolnění pro jiné využití než zemědělství, resp. plnění funkce lesa. V obou případech je odnětí pozemků zpoplatněno. K odnětí pozemků vydává souhlas orgán ochrany ZPF nebo povolení orgán státní správy lesů.

Pokud někdo tímto souhlasem nedisponuje, ačkoliv by měl, nebo tento souhlas má, ale porušuje ho, obraťte se s podnětem na obecní úřad obce s rozšířenou působností.

O procesu odnětí půdy ze ZPF se dočtete více v našem manuálu Jaké právní nástroje můžete využít pro ochranu půdy?.

6. Výjimka z ochrany zvláště chráněných druhů

Nacházejí-li se na území, na kterém má být skládka zřízena, zvláště chránění živočichové nebo rostliny, případně památný strom, musí investor získat výjimku z jejich ochrany u příslušného orgánu ochrany přírody.[18]

Přestupky

Pokud výjimka nebyla udělena, ten, kdo skládku provozuje, se dopouští přestupku. Příslušným úřadem k řešení přestupku je ČIŽP,[19] příslušný obecný úřad obce s rozšířenou působností, [20] krajský úřad, [21] případně Správa NP (v NP) nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (v CHKO).[22] Příslušný úřad může kromě uložení pokut nařídit uvedení do původního stavu (tj. odstranění navezených odpadů), nebo pokud to není možné a účelné, provedení přiměřených náhradních opatření k nápravě.[23]

Pokud víte o tom, že skládka se nachází na území, kde se vyskytují zvláště chránění živočichové nebo rostliny a provozovatel skládky toto nereflektuje (nemá vydanou příslušnou výjimku nebo výjimku má, ale nedodržuje podmínky v ní stanovené), podejte podnět.

7. Povolení k vypouštění odpadních vod

Vzhledem k tomu, že odpady na skládce spolu navzájem reagují a rozkládají se, ze skládky mohou vytékat nebezpečné průsakové vody. Tím dochází k vypouštění odpadních vod. To je však možné pouze na základě povolení vodoprávního úřadu[24] a je podmíněno hrazením poplatku.[25]

Pokud toto povolení provozovatel skládky nemá,[26] nebo nedodržuje jeho podmínky,[27] dopouští se přestupku. Příslušným orgánem k řešení tohoto přestupku je ČIŽP nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností.[28] Oba tyto orgány mohou rovněž v případě ohrožení nebo znečištění uložit nápravu závadného stavu.[29]

Pokud máte podezření na spáchání tohoto přestupku, můžete na něj úřad upozornit podnětem.

Imise

Pokud bydlíte v blízkosti skládky, možná vás a váš pozemek provoz skládky negativně ovlivňuje. Může doházet například k obtěžování zápachem nebo poletujícím odpadem. Jedná se o tzv. imise ve smyslu občanského zákoníku.

Pokud tyto imise podstatně omezují obvyklé užívání vašeho pozemku, a pokud působí v míře nepřiměřené místním poměrům, je možné se proti nim bránit., a to podáním žaloby.[30] V případě, že skládka splňuje všechny podmínky stanovené zákonem a příslušnými povoleními (jde o úředně schválený provoz), máte právo pouze na náhradu újmy.[31] Pokud by se však jednalo o „černou skládku“, je možné žádat její zákaz.

O možnosti podání žaloby z důvodu imisí se více dozvíte v našem manuálu Jak se bránit obtěžování kouřem a pálením odpadu? v části Soukromoprávní cesta.

Jak na podání podnětu krok po kroku

1. Pokuste se identifikovat odpovědnou osobu – provozovatele skládky. Pokud se jedná o skládku povolenou, podejte žádost o informace ke krajskému úřadu, který skládku měl povolit, a zeptejte se jej, kdo je provozovatelem dané skládky. O tom, jak postupovat při podání žádosti o informace se dočtete více v našem manuálu Kompletní průvodce právem na informace.
2. Zjistěte, který správní orgán je příslušný. Pokud byste se obrátili na nesprávný správní orgán, není to ale nijak velký problém. Správní orgán je povinen vaše podání příslušnému správnímu orgánu postoupit.[32]
3. Správnímu orgánu podejte podnět (vzor zde) k provedení kontrolních pravomocí, k projednání, resp. sankcionování daného přestupku. Řízení se zahajuje z moci úřední, není tedy povinností správního orgánu jej v reakci na podnět vždy zahájit. Pokud o to v podnětu požádáte, má správní orgán povinnost vás informovat ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, neshledal k tomu důvody, nebo věc postoupil příslušnému správnímu orgánu.[33]
4. Pokud správní orgán zůstane nečinný, můžete podat podnět k uplatnění opatření proti nečinnosti.

Více informací o podávání podnětů se dočtete v našem manuálu Podávání podnětů správním orgánům.