Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Účast spolku v řízeních

Vytvořeno dne 17. 11. 2018 — Aktualizováno dne 4. 12. 2020.

Spolky se za účelem ochrany přírody a krajiny mohou za splnění určitých podmínek účastnit některých správních řízení. Těmito řízeními jsou řízení vedené podle zákona o ochraně přírody a krajiny („ZOPK“)[1], dále řízení, která je navazujícími řízeními podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí EIA (dále jen „zákon o posuzování vlivů“)[2], řízení podle zákona o integrované prevenci (dále jen „ZoIP“),[3] řízení podle vodního zákona[4] a řízení podle zákona o předcházení ekologické újmě.[5]

Tento manuál poskytuje přehled o nejčastějších řízeních, kterých se mohou spolky účastnit, a návod, jak do řízení jako spolek vstoupit.

Spolky se vedle správních řízeních mohou účastnit i jiných procesů, typicky posuzování vlivů záměru na životní prostředí nebo vydání územního plánu. O tom, jak se efektivně účastnit, se dočtete v příslušných manuálech.

Řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny

Zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje spolkům účastnit se řízení o povolení kácení dřevin mimo les, řízení o vyhlášení památných stromů, řízení o registraci významných krajinných prvků nebo řízení o výjimkách ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Aby se spolek mohl účastnit těchto řízení, musí splňovat následující podmínky[6]:

  • Účel spolku podle stanov musí být ochrana přírody a krajiny.
  • Spolek musí mít právní subjektivitu (vzniká zápisem do veřejného rejstříku).
  • Musí mít podanou aktuální žádost o informování o zahajovaných řízeních.
  • Spolek musí písemně oznámit účast v daném řízení ve lhůtě osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno. Pozor, úřad může o zahájení řízení informovat na úřední desce, nemá povinnost individuálně tuto informaci spolku doručovat.

Žádost o informování o zahajovaných řízeních není totéž jako žádost o informace nebo žádost o informace o životním prostředí. Tato žádost je platná po dobu jednoho roku a okruh řízení, o kterém chce být spolek informován, musí být věcně a místně specifikován. Žádost je možné podat i až poté, co se spolek o řízení, jehož se chce účastnit, dozvěděl. V takovém případě je možné podat žádost o informování společně s oznámením o účasti v daném řízení. Musí však být dodržena lhůta 8 dnů. Jak sepsat příslušné dokumenty pro účast v řízení se dozvíte v našich právních vzorech žádosti o informování o zahajovaných řízeních a  přihlášení do řízení.

Posuzování vlivů na životní prostředí - EIA

V rámci posuzování vlivů záměrů na životní prostřední (dále jen „EIA“) se posuzují vlivy plánovaných staveb a zařízení na veřejné zdraví a na životní prostředí (vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky a jejich vzájemné působení a souvislosti).

Provádí-li se EIA, pak se ze správních řízení, která se týkají posuzovaného záměru a která následují po procesu EIA, stávají tzv. navazující řízení. Navazujícími řízení jsou typicky[7] územní a stavební řízení, řízení o povolení hornické činnosti nebo řízení o vydání integrovaného povolení. Pro tato řízení platí ve vztahu k účasti environmentálních spolků zvláštní pravidla.

Výstupem posuzování EIA je závazné stanovisko, které slouží jako závazný podklad pro rozhodování v navazujících řízeních. Závazné stanovisko nemůže spolek přímo napadnout, jelikož proces EIA není správním řízením, ale je možné jej napadnout v rámci navazujícího řízení. To znamená, že se spolek brání proti rozhodnutí, které bylo založeno na vadném závazném stanovisku.

Podléhá-li záměr posuzování EIA, předpokládá se jeho negativní vliv na životní prostředí. Z toho důvodu se otevírají účasti veřejnosti i řízení, která jsou jinak pro veřejnost uzavřená.

Navazujícího řízení se může účastnit spolek, který splňuje všechny tyto podmínky:

  • Je založen za účelem ochrany životního prostředí.
  • Vznikl alespoň tři roky přede dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení nebo před vydáním rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení NEBO který podporuje svými podpisy nejméně 200 osob.[8]
  • Oznámí svou účast správnímu orgánu do 30 dnů ode dne zveřejnění informací o navazujícím řízení. [9] Informace o navazujících řízení jsou povinně zveřejňovány na úředních deskách příslušných orgánů.

Podrobnější informace o tom, jak se zapojit do procesu EIA, naleznete zde.

Řízení o integrovaném povolení

Některá zařízení, u nichž existuje vysoké riziko negativního vlivu na životní prostředí (např. slévárny, spalovny odpadu, velké skládky), potřebují pro svůj provoz tzv. integrované povolení. V integrovaném povolení se stanoví závazné konkrétní podmínky provozu takového zařízení a povolení nahrazuje vícero povolení, souhlasů a stanovisek dotčených orgánů v oblasti ochrany vod, ovzduší, přírody a krajiny apod., které by jinak musel provozovatel zařízení získat jednotlivě.

Spolky se mohou účastnit řízení o vydání integrovaného povolení za těchto podmínek:[10]

  • předmět činnosti spolku je ochrana a prosazování profesních nebo veřejných zájmů,
  • pokud se jako účastníci písemně přihlásily správnímu orgánu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti o vydání povolení.

O účasti veřejnosti v procesu integrovaného povolování a o integrovaném povolení samotném se dozvíte více zde.

Řízení podle zákona o vodách (vodoprávní řízení)

Dalším typem řízení, kterého se mohou spolky účastnit, je řízení podle zákona o vodách. Spolky se mohou účastnit všech řízení podle tohoto zákona, kromě řízení, kterým se povoluje stavba vodního díla a řízení, které jsou podle zákona o posuzování vlivů řízení navazující. Účast je tedy možná především v řízeních o povolení k nakládání s vodami (např. odběr, akumulace nebo vzdouvání vod) nebo řízeních o povolení k vypouštění odpadních vod.

Spolek se stane účastníkem řízení podle vodního zákona pokud:[11]

  • je účel založení spolku ochrana životního prostředí,
  • písemně požádal správní orgán o postavení účastníka řízení, a to do 8 dnů ode dne sdělení informace o zahájeném řízení

Obdobně jako u řízení podle ZOPK lze po orgánech, které vedou řízení podle zákona o vodách, požadovat, aby tyto orgány informovaly spolek o zahajovaných řízeních. Podmínkou je opět, aby byl spolek, který o informování žádá, byl založen za účelem ochrany životního prostředí. Žádost adresovaná správnímu orgánu, který má spolek informovat musí být věcně a místně specifikovaná. Taková žádost platí jeden rok, a lze ji podávat opakovaně.[12] Informaci o zahájených řízeních nemusí nutně správní orgán doručovat písemně nebo do datové schránky, proto je důležité sledovat i úřední desku a internetové stránky správního orgánu.

Zde si můžete stáhnout vzor žádosti o informace o zahajovaných vodoprávních řízeních.

Řízení podle zákona o předcházení ekologické újmě

Novinkou v oblasti účasti veřejnosti je možnost veřejnosti účastnit se řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě. Toto řízení bylo u nás tradičně zahajováno z moci úřední.

Spolky se mohou tohoto řízení účastnit, pokud

  • předmět činnosti podle stanov je ochrana životního prostředí a zároveň hlavní činnost není podnikání nebo jiná výdělečná činnost[13]
  • řízení bylo zahájeno na základě žádosti spolku, nebo
  • spolek svou účast písemně oznámil příslušnému orgánu do 8 dnů ode dne, kdy mu byla doručena informace o zahájeném řízení, nebo kdy byla informace o zahájeném řízení zveřejněna na úřední desce.[14]

Pokud spolek podává žádost o zahájení řízení, má rovněž možnost požádat, aby byl po dobu 1 roku ode dne podání žádosti informován o každém zahájeném řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření. Žádost musí místně specifikovat. Musí v ní tedy určit, o jakém území chce informace dostávat.[15]

Zde si můžete stáhnout vzor žádosti o zahájení řízení podle § 8 zákona o předcházení ekologické újmě.

Spolky mají rovněž právo konzultativní účasti v rámci řízení o uložení preventivních či nápravných opatření.  Příslušnému orgánu (zpravidla ČIŽP) mohou předložit vyjádření související s ekologickou újmou nebo bezprostřední hrozbou jejího vzniku, jichž jsou si vědomy, a to aniž by byly účastníky konkrétního řízení.[16] Vyjádření není závazné. Může nicméně ovlivnit rozhodnutí úřadu.

O účasti veřejnosti v rámci řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření v režimu zákona o předcházení ekologické újmě se více dočtete v našem manuálu Předcházení ekologické újmě – Jak se bránit nepříznivé změně životního prostředí.


Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty