Velký dálniční okruh kolem Prahy byl naplánován proto, aby bylo hlavní město ochráněno zejména před tranzitní nákladní dopravou.
Projekt pochází z 60. let minulého století a dosud byla postavena pouze jeho polovina. Ta druhá, nedostavěná, se postupně stala předmětem sporu občanů a okrajových městských částí Prahy s Magistrátem a s Ředitelstvím silnic a dálnic. Podmínky v místech, kudy je okruh plánován, se totiž v mezidobí změnily natolik, že plánovaná trasa by mohla celé Praze dnes přinést více škody než užitku. Okruh by byl v některých místech již hluboko v území Prahy a kromě Běchovic, by navždy přivedl kamiony i do dalších hustě obydlených míst, například na sídliště Černý Most a do univerzitní čtvrti Suchdol.
Občané Běchovic II se ve věci okruhu začali angažovat v roce 2008, kdy z vydaného územního rozhodnutí vyplynulo, že dálnice by navždy zatížila jejich starou obytnou čtvrť nadlimitním hlukem a stavební uzávěrou na stavby zdravotnické, bytové a školské. Z tradiční obytné lokality by se stalo zdravotně závadné ghetto. Okruh totiž nelze naplánovat tak, aby byly dodrženy limity hluku a občané by tedy museli snášet tzv. ochranné hlukové pásmo, které by chránilo dálnici před dodržováním hlukových limitů a obyvatele by bez náhrady poškodilo na jejich právech.
Běchovičtí se nyní angažují v Iniciativě za rozumný okruh Prahy, která se snaží upozornit příslušné orgány státní správy i odpovědné politiky na vážné nedostatky plánu na okruh. Ten považují za zastaralý a nevyhovující současným potřebám dopravním i bezpečnostním, ale také ekologickým a ekonomickým. Podívejte se na video.
Projekt by zablokoval cenná území pro další rozvoj osídlení hlavního města a vedl by přes 3 pražské přírodní parky. Občané poukazují na to, že Praha se za 50 let dva a půlkrát zvětšila rozlohou, počet jejích obyvatel stoupl o čtvrt milionu, počet aut v ní vzrostl 15x a dopravní zátěž je cca 30x vyšší. Iniciativa se snaží docílit toho, aby byla posouzena i nová varianta okruhu, kterou navrhlo 11 starostů městských částí Prahy a několika obcí Středočeského kraje. Požadují poctivou srovnávací studii obou tras z hlediska dopravního, ekologického, územního a z hlediska ekonomické únosnosti.
S podporou zkušeného dálničního projektanta poukazují i na fakt, že trasa vedená mimo hlavní město by byla nejméně o 20 miliard korun levnější, neboť by vedla po levnějších pozemcích a obsahovala by méně tunelů, mostů a náročných protihlukových opatření.
Spolek Zdravé životní prostředí se na nás s žádostí o pomoc obrátilo bezprostředně po vydání prvního územního rozhodnutí v roce 2008.
Urychleně jsme vypracovali právní analýzu tehdejší situace a pomohli jsme se zpracováním úspěšného odvolání proti územnímu rozhodnutí. Další četné právní kroky (úspěšný podnět kanceláři ombudsmana, účast v územním plánování, účast v dalším územním řízení a žaloba k NSS) pak činil spolek částečně sám, posléze s advokátní pomocí a od roku 2012 jsme partnerem spolku. Situaci dále sledujeme a průběžně pomáháme s příslušnými právními kroky.
„Překvapilo mne, jak zarputile se Ministerstvo dopravy i hlavní město Praha vyhýbají posouzení reálných variant. Neustále je protěžována varianta Ředitelství silnic a dálnic ČR, která vznikla v době, kdy některé městské části Prahy vůbec neexistovaly. Jde tedy o historický skanzen, který neodpovídá současnému stavu a potřebám Prahy“, vysvětluje Libor Jarmič, který na případu spolupracuje s místními občany.
Naše pomoc občanům
- Podali jsme vysvětlení k tomu, co je to ochranné pásmo, a proč za stávajících podmínek nemůže být vyhlášeno.
- Doporučili jsme připravit odvolání a navrhli, na co se v odvolání zaměřit.
- Spolupracujeme na výzvách proti zvýšení hlukových limitů (nový zákon o hluku, novela zákona o ochraně veřejného zdraví).
- Podali jsme podněty ÚOHS a NKÚ ve vztahu k probíhajícím veřejným zakázkám na připravované stavby.
- Podali jsme připomínky k připravované aktualizaci Politiky územního rozvoje ČR, Zásad územního rozvoje a celoměstsky významným změnám územního plánu hlavního města Prahy.
- Pomáháme s účastí v územním řízení.