Spolu s dalšími ekologickými organizacemi se nám podařilo zrušit emisní výjimku pro Elektrárnu Počerady, největšího producenta skleníkových plynů v ČR. Díky nezákonné výjimce mohla elektrárna vypouštět bezprecedentní množství toxické rtuti. Nyní je řada na Ministerstvu životního prostředí, aby se zasadilo o ukončení trvajícího protiprávního stavu.
Už od srpna 2021 mají všechny uhelné elektrárny napříč Evropskou unií povinnost dodržovat nové emisní limity, které zajišťují, aby spalováním fosilních paliv nedocházelo k nadměrnému znečištění životního prostředí. Tyto emisní limity poprvé v historii ČR regulují množství toxické rtuti, která při spalování uhlí uniká do životního prostředí, kde následně setrvává po tisíce let.
Aby provozovatelé uhelných elektráren nové emisní limity splnili, museli do často zastaralých provozů nainstalovat nové technologie. Tyto technologie jsou v oblasti EU všeobecně rozšířené a dostupné za cenu odpovídající převažujícím přínosům pro životní prostředí a lidské zdraví.
Naprostá většina provozovatelů uhelných zdrojů nově nastavená pravidla respektovala – včas nainstalovali ekologizační technologie či ukončili provoz, pokud by byly nutné investice s ohledem na zastaralost elektrárny příliš vysoké.
Pouze pár provozovatelů požádalo o dočasnou výjimku. Tvrdili, že limity skutečně splnit chtějí, avšak nezvládnou včas nainstalovat všechny potřebné technologie. Aby emisní výjimku získali, museli prokázat, že oddálením investice nedojde k závažnému znečištění životního prostředí. V případě rtuťových výjimek znečištění životního prostředí obvykle dosahovalo nižších stovek kilogramů oproti dodržení nových emisních limitů.
Zdroj fotografie: Vlastimil Vozka, Mapy.cz
Pouze v případě Elektrárny Chvaletice a Elektrárny Počerady mělo znečištění životního prostředí nad rámec nových limitů přesáhnout hranici více než jedné tuny rtuti na každý z těchto zdrojů. Jedná se o tak významné množství toxické látky, že pro něj nelze výjimku v souladu se zákonem udělit. Podmínka zákazu závažného znečištění životního prostředí zde totiž není splněna.
Byť experti Frank Bold spolu s dalšími nevládními organizacemi upozorňovali úřady, jak závažný dopad na životní prostředí by taková výjimka měla, elektrárna ji přesto získala. Rozhodl o ní Krajský úřad Ústeckého kraje, který v té době dostával od provozovatele elektrárny milionové dary. Ty se v období jeho rozhodování až čtyřnásobně zvýšily.
Emisní výjimku nakonec posvětilo i Ministerstvo životního prostředí. Zatímco ostatní uhelné zdroje tak nesmí vypustit víc než 7 mikrogramů rtuti na m3 odpadního vzduchu, Elektrárna Počerady získala možnost vypouštět až čtyřnásobné množství této toxické látky (28 mikrogramů/m3).
Výjimka byla navíc udělena pro jednotlivé bloky elektrárny na tři až čtyři roky, což je v rozporu se základní zásadou, že výjimky z ochrany životního prostředí mají trvat jen nezbytně nutnou dobu.
Jelikož expertní skupina Frank Bold spolu s ekologickými spolky úřady nepřesvědčily, musely se obrátit na soud, aby nezákonnou výjimku zrušil. A v srpnu 2024, tři roky po udělení výjimky, jim soud konečně dal za pravdu.
Krajský soud v Ústí nad Labem emisní výjimku zrušil, protože provozovatel ani úřady neprokázali, že výjimkový emisní limit musí být opravdu tak bezprecedentně vysoký. Emisní limit by totiž měl být nastaven na co nejnižší možnou hodnotu emisí, které je provozovatel schopen dosáhnout.
Tak tomu v případě Elektrárny Počerady nebylo. Provozovatel navrhl výjimkový emisní limit na základě příliš krátkého měření emisí, jehož výsledky nelze považovat za reprezentativní. Navíc při měření nezprovoznil všechny ekologizační technologie, které měl už tehdy k dispozici. Z měření tak vyšla výrazně vyšší hodnota, než které byl provozovatel skutečně schopný dosahovat.
Díky výjimce tak nejen že nemusel dodržet řádné emisní limity, ale mohl produkci emisí dokonce navyšovat. Mimořádně vysoký emisní limit mu totiž poskytl dostatečně velký „polštář”.
Krajský úřad Ústeckého kraje má teď povinnost respektovat rozhodnutí soudu a uložit elektrárně, aby dodržovala řádné emisní limity. Aby toho byl provozovatel vůbec schopný, musí nyní urychleně nainstalovat nové technologie nebo zastavit provoz.
Celá situace se ale komplikuje. Provozovatel totiž požádal o prodloužení emisní výjimky a krajský úřad mu (ještě před rozhodnutím soudu) vyhověl. Udělení této „nové” výjimky by přitom znamenalo vypuštění více než dvou tun rtuti do životního prostředí a pokračování nadměrných emisí až do roku 2027.
Prodloužením (zrušené) výjimky se nyní zabývá Ministerstvo životního prostředí. Na něm teď závisí, zda bude rozsudek krajského soudu skutečně efektivní a jednou pro vždy tak skončí bezprecedentní vypouštění rtuti do životního prostředí, nebo zda pro uhlobarony platí jiná pravidla než pro ostatní.
O případu ve zpravodaji
Nevládní organizace Hnutí Duha a Greenpeace podaly tento týden spolu s právními experty Frank Bold ústavní stížnost na výjimku pro vypouštění emisí rtuti a oxidů dusíku, kterou od úřadů získala elektrárna Chvaletice v roce 2021.
Související témata
Hájíme právo dýchat čistý vzduch a žít ve zdravém životním prostředí